Neprověřené informace a spekulace ruských a ukrajinských komentátorů předcházejí pátečnímu setkání nejvyšších představitelů Ruska, Německa a Francie v Moskvě, které bude dalším pokusem o ukončení separatistického povstání na východě Ukrajiny. Ve hře je podle médií zmrazení konfliktu podle podněsterského scénáře, povolání mírových sil OSN či "čečenská varianta" pacifikace Donbasu s příslibem masivní finanční pomoci separatistům.

Francouzský prezident François Hollande je v Moskvě očekáván po poledni, německá kancléřka Angela Merkelová mezi 14. a 15. hodinou SEČ. Jednání, kvůli němuž hostitel Vladimir Putin zrušil svůj páteční program na Kavkazu, má skončit večer, s nocováním evropských hostů v ruské metropoli se podle agentury TASS nepočítá.

Merkelová má v pondělí namířeno do Washingtonu, až po jednání s ní má údajně prezident Barack Obama v úmyslu informovat veřejnost o případném plánu vojenské pomoci Ukrajině.

Před cestou do Moskvy jednali ve čtvrtek Merkelová a Hollande v Kyjevě, ale o výsledku jejich jednání, stejně jako o obsahu dnešních moskevských rozhovorů je jen málo informací. Podle ruských médií evropští státníci vezou do Ruska nový mírový plán, který bere v úvahu předchozí Putinovy návrhy na příměří a stažení těžké výzbroje. Informaci o tom, že Berlín a Paříž jsou ochotny legalizovat nedávné územní zisky vzbouřenců, německé ministerstvo zahraničí popírá.

Co ale francouzský prezident a německá kancléřka v Moskvě konkrétně navrhnou, neví podle Putinova poradce Jurije Ušakova ani Kreml. V médiích se otevřeně připouští možnost zmrazení konfliktu podle takzvaného podněsterského scénáře, tedy zakonzervování nynějšího poměru sil na Donbasu s příslibem zastavení bojů.

Podle ruských novinářů hodlá takovou variantu navrhnout Merkelová s Hollandem, podle ukrajinských novinářů tlačí na podobné "cynické" řešení Moskva. Donbas by získal "neurčitý status na neurčitou dobu", píše list Moskovskij komsomolec. Pro Evropu by prý takové řešení bylo nejjednodušší, vzbouřenci ale údajně budou proti.

Další možností je povolání mírových sil, které se údajně už v newyorském sídle OSN neoficiálně připravuje. Neurčitě takovou možnost ve čtvrtek připustil mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič, dnes příchod mírových sil navrhl vyjednavač doněckých povstalců Denis Pušilin. Podle jeho názoru by v misi měli být vojáci z Ruska a z dalších členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Mluvčí generálního tajemníka OSN Farhán Hak ve čtvrtek prohlásil, že o případném povolání mírových sil na Ukrajinu by musela rozhodnout Rada bezpečnosti a oficiální žádost by musela podat Ukrajina. "Ani jedna z těchto podmínek zatím splněna není," řekl mluvčí agentuře TASS. Oficiálně se prý o takové variantě nejedná, neoficiální rozhovory se ale vedou.

"Separatisté se posunuli daleko za původní bojové linie a také v poslední době používají pokročilejší zbraně," zdůraznil v pátek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "To jen podtrhuje, jak vážná je situace na Ukrajině. Ukazuje to, jak je potřebné podporovat snahy o nalezení politického řešení. A je to také důvod, proč podporuji iniciativu kancléřky Merkleové a prezidenta Hollandea," dodal.

Podle ruských médií se možná Putin vrátí ke svému dřívějšímu návrhu na pacifikaci donbaských vzbouřenců širokou autonomií a masivní finanční pomocí. Podle listu Moskovskij komsomolec by si Kyjev mohl koupit Donbas za peníze a příslib autonomie stejně, jako to po dvou ničivých čečenských válkách udělal Putin se vzpurnou kavkazskou provincií. Návrh prý nejdřív evropské státníky šokoval, přestože "v takovém scénáři je rozumné jádro bez ohledu na autorství", píše moskevský deník.