Norská vláda vzdala plán zakázat žebrání a pod hrozbou pokut až ročního vězení postavit mimo zákon i finanční a materiální podporu žebrajících lidí. Stalo se tak poté, co opoziční Strana středu změnila názor a stáhla svou původní podporu návrhu zákona o kriminalizaci žebrání.

Plán vládní populistické Strany pokroku se rovněž setkal s ostrou kritikou obhájců lidských práv a vyvolal pozdvižení ve světě, když o něm obsáhle informovaly mimo jiné britské listy Daily Telegraph, Daily Mail nebo The Independent.

Norské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že opatření mělo být namířeno nikoli proti těm, kdo v ulicích prosí o peníze, ale na obchodníky s lidmi a zločinecké gangy, které žebráky do Norska vozí, žebrání tam organizují a mají z něj tučné zisky. Vláda poukazovala rovněž na to, že žebrání vede ke zvýšení zločinnosti v ulicích, a upozornila, že počet kapesních krádeží v Oslu se vyrovná počtu případů v německé metropoli Berlíně, která má sedmkrát více obyvatel.

Strana středu nicméně poukázala na to, že zákaz pomoci žebrákům ohrožuje prostou dobročinnost. "Nemůže být považováno za zločin, dáte-li někomu oblečení, jídlo nebo mu poskytnete ubytování," prohlásila šéfka stranické parlamentní skupiny Marit Arnstadová.

Bez podpory Strany středu, která v minulosti často spolupracovala s vládní koalicí při potlačování zločinu, ztratila menšinová pravicová vláda šanci prosadit návrh zákona v parlamentu a oznámila, že se plánu vzdává.

Norská vláda nicméně již loni v létě prosadila v parlamentu zákon, který umožňuje místním úřadům zakázat žebrání na veřejných místech. Podle internetového zpravodajského serveru The Local toho však zatím využilo jen jedno město - malý jihonorský Arendal.

Problém žebrání se týká i dalších severských zemí, kam s vidinou snadného výdělku míří po otevření hranic žebráci především z Rumunska a Bulharska. V Dánsku už bylo žebrání zakázáno a kupříkladu v Británii platí zákaz žebrání od roku 1824.

Související