Nový mírový plán francouzského prezidenta Françoise Hollanda a německé kancléřky Angely Merkelové pro urovnání konfliktu na východě Ukrajiny v sobotu ovládl mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Přes naděje, které tato iniciativa přináší, si ale pokračující střety v Donbasu od pátku vyžádaly dalších okolo šesti desítek mrtvých.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v Mnichově znovu požádal Západ o vojenskou podporu, což Německo i Francie odmítají. Ani americký viceprezident Joe Biden neuvedl, zda USA dodají ukrajinské armádě zbraně, nicméně Ukrajina podle něj může nadále počítat s podporou USA.

Merkelová a Hollande se svým plánem seznámili ve čtvrtek Porošenka a v pátek i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Oficiálně se na veřejnost z návrhu mnoho nedostalo, podle francouzského prezidenta se ale počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělicí linie. Hollande dal přitom najevo, že je i pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely.

Podle spekulací médií iniciativa počítá se zastavením palby, výměnou zajatců a stažením těžkých zbraní. Problémem je demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby. Britský ministr zahraničí Philip Hammond v Mnichově prohlásil, že to však nemůže být součástí žádného mírového plánu; nicméně je podle něj třeba zohlednit územní změny, jaké na Ukrajině nastaly od zářijové dohody o příměří, která však nebyla dodržována.

Hollande řekl, že nový plán je jednou z posledních šancí na ukončení konfliktu. "Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka," varoval prezident François Hollande po návratu z Moskvy do Francie.

Kancléřka přitom v sobotu v Mnichově prohlásila, že si není jistá, zda páteční schůzka s Putinem povede k řešení ukrajinské krize. "V každém případě však stálo za to pokusit se o to, dlužíme to lidem na Ukrajině," dodala. 

Vyslovila se ale opět proti vojenskému řešení a proti dodávkám zbraní Kyjevu. Sám Putin dnes v Soči prohlásil, že jeho země prý sice čelí snaze zablokovat její rozvoj a zakonzervovat jednopolární svět v čele s USA, ale válku prý kvůli tomu nechystá.

Zaorálek je proti dodávání zbraní

Americká média spekulují, že ohledně případného poskytnutí zbraní Kyjevu, což žádá řada kongresmanů, by prezident Barack Obama mohl rozhodnout v pondělí. Čeká prý na výsledky víkendového diplomatického úsilí. Biden v sobotu v Mnichově zdůraznil, že Rusko je schopno zastavit rebely, bude-li chtít. USA jsou podle něj také odhodlány udržovat protiruské sankce do doby, než se podaří situaci na Ukrajině vyřešit.

Porošenko v Mnichově řekl, že žádá jen o obranné zbraně. "Vím, že mnoho odborníků varovalo, že pokud získáme vojenskou podporu, vyvolá to další agresi. Ale je to naopak. Viděli jsme, že nedostatek obranného vybavení vyvolává útočné operace proti Ukrajině," uvedl.

Proti případným dodávkám zbraní na Ukrajinu se opakovaně vyslovuje mimo jiné český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Výkonný výbor jeho sociální demokracie v sobotu zaujal stejný postoj s tím, že podobné dodávky by vedly jen k eskalaci konfliktu a k dalším ztrátám na životech.

Porošenko v Mnichově novinářům řekl, že plán Hollanda a Merkelové by mohl fungovat, a kladně se k němu vyjádřil i vyjednávač proruských separatistů Denis Pušilin.

Na východě Ukrajiny dál umírají lidé

Postoj Moskvy je rovněž pozitivní, byť opatrnější. Ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je také v Mnichově, návrh označil za "dobrý základ". Zdůraznil ale nutnost přímých rozhovorů Kyjeva se separatisty. "Ukrajinská vláda s nimi bude muset jednat. Nemůže čekat, že zahraniční podpora vyřeší všechny její problémy," upozornil Lavrov. Zároveň ukrajinskou krizi označil za důsledek politiky Západu po skončení studené války.

Navzdory diplomatické aktivitě na východě Ukrajiny pokračují ozbrojené střety, při nichž dál umírají lidé. Podle sobotních informací z Kyjeva i z Donbasu bylo od pátku zabito nejméně 48 povstalců, pět vojáků a pět civilistů.

Hlavním centrem bojů je opět město Debalceve, strategický uzel, kterým prochází železniční i přímé silniční spojení mezi baštami vzbouřenců, Luhanskem a Doněckem. Po pátečním příměří v této oblasti kvůli evakuaci debalcevských obyvatel, byť ne zcela respektovaném, se tam od sobotního rána znovu ozývala střelba a exploze.

Související