Americké námořnictvo vyzkoušelo zbraň, která zatím patřila jen do arzenálu hrdinů sci-fi: laserové dělo. Zařízení oficiálně nazývané laserový zbraňový systém (LaWS) na palubě USS Ponce se může pochlubit dosahem přibližně půldruhého kilometru a výkonem 30 kW, což je srovnatelné s výkonem menšího motocyklu. Snaha vyvinout takovou zbraň není nová, tentokrát ale byla poprvé vyzkoušená v podmínkách blízkých skutečnému boji.

Lasery s výkonem desítek kW obdobné systému na USS Ponce mají za úkol likvidovat bezpilotní letadla, malá plavidla, dělostřelecké projektily a menší raketové střely. Mezi lety 2017 až 2020 by se měly začít na bojištích objevovat také systémy s výkonem větším než 100 kW schopné zneškodňovat velké rakety a těžkou techniku.

Paprsek laseru nemá (na rozdíl od projektilu nebo rakety) hmotnost a z toho vyplývá celá řada výhod. Nejenže nenese žádnou neužitečnou zátěž (plášť, roznětku, řídicí systémy, palivo...), ale především jeho směr neovlivňuje zemská tíže. Neletí proto jako granát po balistické křivce, která se před střelbou musí vypočítávat, ale po dokonalé přímce. S laserem tedy půjde ničit nejen letící rakety, ale dokonce i dělostřelecké projektily. Výstřel navíc nezpůsobí zpětný ráz, takže i zbraň s velkou palebnou silou teoreticky může nést lehký dopravní prostředek, nebo dokonce pěšák.

Paprsek se navíc pohybuje rychlostí světla, takže při míření není třeba ani počítat s dobou letu projektilu k cíli: zasáhne v okamžiku stisku spouště. Na míření nepůsobí vítr ani další rušivé vlivy. Kromě toho je cena jednoho výstřelu mnohem nižší než u klasických střelných zbraní.

Jsou tu ale i nevýhody: účinnost střelby může ovlivnit mlha, déšť nebo kouř. Proto se vyvíjejí také bojové lasery, které pracují s jinými druhy záření (tzv. rentgenový laser nebo gama laser). Počítá se proto s tím, že laserové zbraně budou pracovat v součinnosti s klasickými.