Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že zahájila ofenzivu proti proruským separatistům u východoukrajinského přístavu Mariupolu. Povstalci naopak prohlásili, že se jim podařilo zcela obklíčit vládní jednotky v oblasti strategického města Debalceve. Dělostřelectvo separatistů podle Kyjeva zasáhlo město Kramatorsk, kde zahynulo jedenáct lidí.

Podle prezidenta Petra Porošenka navíc rebelové raketovým útokem zasáhli velitelství ukrajinské armády pro operace na východě země, které se nachází ve městě Kramatorsku. Místní prokyjevské úřady uvedly, že zahynulo nejméně 11 lidí a 15 jich bylo zraněno.

Obě strany konfliktu se zřetelně snaží získat maximální část území, aby si zajistily co nejsilnější pozici před plánovaným středečním summitem o ukrajinské krizi v běloruské metropoli Minsku. Diplomatické kroky k dosažení klidu zbraní v úterý Porošenko telefonicky konzultoval s americkým prezidentem Barackem Obamou. Minská jednání jsou podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové šance, kterou si Evropa nesmí nechat uniknout.

Obama se rovněž telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl mu, že Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, bude-li dál vést agresivní akce na Ukrajině a podporovat rebely penězi, bojovníky a zbraněmi. 

"Prezident Obama poukázal na rostoucí počet obětí bojů (na Ukrajině) a doporučil, aby prezident Putin využil nynější příležitost, která se naskytla jednáním mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou, k dosažení mírového řešení," uvedl Bílý dům. "Pokud bude Rusko pokračovat v agresivních akcích na Ukrajině a pokud bude separatisty podporovat bojovníky, financemi a zbraněmi, pak cena, kterou Rusko zaplatí, poroste," řekl Obama Putinovi.

Ukrajinský prezident obvinil separatisty z útoku na armádní velitelství a přilehlou obytnou čtvrť, při němž podle něj v Kramatorsku utrpělo zranění mnoho vojáků i civilistů. Místní prokyjevské úřady uvedly, že zahynulo nejméně šest lidí a 15 jich bylo zraněno.

Povstalci bojující s Kyjevem nicméně popřeli, že by nějaké střely na Kramatorsk vypálili, informovala agentura Reuters. "Neprovedli jsme žádné útoky žádným druhem zbraně namířené proti Kramatorsku," citovala agentura RIA Novosti představitele v ústředí rebelů v Doněcku. 

Azovský prapor, který se účastní střetů v oblasti Mariupolu, v úterý na sociálních sítích sdělil, že se mu podařilo dobýt několik vesnic severovýchodně od zmíněného důležitého přístavního města a zatlačit rebely blíž k ruské hranici.

Podle polních velitelů se hranice fronty posunula na čáru Šyrokyne - Kominternove - Pavlopil. Vládní jednotky tak údajně zatlačily povstalce zhruba 15 kilometrů východně od Mariupolu ve snaze zamezit ostřelování města. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany uvedla, že její šéf Oleksandr Turčynov "je poblíž Mariupolu, kde jednotky Národní gardy prolomily nepřátelskou obranu a přešly do ofenzivy".

Mluvčí ministerstva obrany proruské samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin to ale odmítl s tím, že boje v regionu pokračují a povstalci neustoupili. Basurin již v pondělí večer prohlásil, že separatisté zcela obklíčili vládní oddíly bránící se v centru důležité železniční a silniční křižovatky Debalceve a v jejím bezprostředním okolí. Povstalci tvrdí, že město, o něž sváděli s vládními jednotkami bitvu posledních několik týdnů, odřízli od klíčové dopravní komunikace. Podle Kyjeva se ale o příjezdovou silnici stále bojuje.

Ruská agentura TASS v úterý napsala, že podle OSN zůstává ve městě Debalceve, které je bez dodávek elektřiny a vody, asi 5000 civilistů, převážně rodiny s dětmi a senioři.

Dobytí několika vesnic oznámili členové praporu na Twitteru

Mluvčí ministerstva obrany proruské samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin to ale odmítl s tím, že boje v regionu pokračují a povstalci neustoupili.

Basurin již v pondělí večer také prohlásil, že separatisté zcela obklíčili vládní oddíly bránící se v centru důležité železniční a silniční křižovatky Debalceve a jejím bezprostředním okolí. Povstalci tvrdí, že město, o něž sváděli s vládními jednotkami bitvu posledních několik týdnů, odřízli od klíčové dopravní komunikace. Podle Kyjeva se o příjezdovou silnici stále bojuje.

Ruská agentura Tass v úterý napsala, že podle OSN zůstává v městě Debalceve, které je bez dodávek elektřiny a vody, asi 5000 civilistů, převážně rodiny s dětmi a senioři.

V Minsku se mají ve středu sejít vůdci Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa k jednáním o ukončení bojů na východní Ukrajině. Summit v úterý v hlavním městě Běloruska připravují představitelé Ruska, Ukrajiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), zastoupeni mají být i povstalci.

Spojené státy chtějí podle Patruševa vtáhnout Rusko do války

Spojené státy chtějí vtáhnout Rusko do vojenského konfliktu, oslabit jeho postavení ve světě, dosáhnout změny vnitropolitických poměrů a nakonec vyvolat rozpad Ruské federace. V rozhovoru pro úterní list Rossijskaja gazeta to řekl šéf vlivné kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Ukrajina ve skutečnosti Washington nezajímá, je pro něj jen záminkou, soudí Patrušev.

Ruský politik se odvolal na údajné tvrzení bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, že pod správu Moskvy se dostala "příliš velká území". Takové rozdělení přírodních zdrojů je podle západních politiků nespravedlivé, Západ tvrdí, že svobodný přístup k nim musejí mít i jiné státy, řekl Patrušev. "Navrhují řešit problémy na účet Ruska, ale bez přihlédnutí k jeho zájmům," dodal.

Na Ukrajině a v pobaltských státech podle šéfa Bezpečnostní rady dochází k renesanci nacismu přehlížené Evropou a podporované Amerikou.

Patrušev připomněl, že pacifistická politika appeasementu ve 30. letech minulého století vedla k radikální změně poměru sil v Evropě. "Německý fašismus řadu let přehlíželi, Hitlerovy ideje o panství německého národa na východních územích západní politici sledovali s pochopením a fakticky podporovali agresi fašistů," uvedl Patrušev.

Ruský soud prodloužil v úterý vězněné ukrajinské letkyni Naděždě Savčenkové vazbu do 13. května. Soudce ji odmítl pustit do domácího vězení nebo na "jakoukoliv" kauci. Savčenková je ve vězení od loňského června, kdy byla zadržena na ruské straně hranic. Údajně se podle ruské strany nedostala do Ruska jako zajatec, ale jako uprchlice s padělanými doklady. Savčenková jakékoliv provinění odmítá a tvrdí, že byla do Ruska zavlečena násilím.

Související