Účastníci minských jednání se v úterý dohodli na režimu příměří na východě Ukrajiny a na jeho kontrole, oznámila ruská agentura TASS s odkazem na anonymní informované zdroje. Dojednali prý rovněž postup stažení těžké výzbroje a pravděpodobně i budoucí právní status Donbasu. Podle běloruských médií jednání poté skončilo, delegace povstalců ale oznámila, že bylo jen přerušeno.

Ruská agentura blíže neupřesnila zdroj svých informací. Dohody bylo podle ní dosaženo na zasedání takzvané kontaktní skupiny, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov a zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Prostředníkem jejich jednání je švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.

Podle povstalecké agentury DAN předal zmocněnec doněckých separatistů Denis Pušilin v Minsku členům kontaktní skupiny návrhy na mírové uspořádání konfliktu.

"Dali jsme jim návrh protokolu, včetně souboru opatření směřujících k vojenskému a politickému urovnání. Členové kontaktní skupiny protokol převzali se slibem, že po přestávce na něj odpoví," citovala agentura doněckého politika.

Kdy se tak má stát, Pušilin neupřesnil. Dodal jen, že o dosaženém příměří "je zatím předčasné hovořit, přinejmenším do středy". Ruská agentura Interfax napsala, že termín posouzení povstaleckého návrhu nebyl zatím nijak upřesněn.

Úterní příměří předchází středečnímu jednání v Minsku za účasti Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska o řešení krize na východě Ukrajiny. Jednání kontaktní skupiny skončilo před devátou hodinou večer. Podle běloruských novinářů se jeho účastníci vzdálili z místa jednání, aniž by učinili jakékoli prohlášení.

O možné dohodě v úterý telefonicky mluvil americký prezident Barack Obama se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Obama se rovněž telefonicky spojil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a varoval ho před další podporou vzbouřenců. 

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová označila středeční jednání za šanci, kterou si Evropa nesmí nechat uniknout. Naopak šéf vlivné kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev uvedl, že se Spojené státy snaží vtáhnout Rusko do vojenského konfliktu a vyvolat rozpad Ruské federace.

O diplomatické řešení se snaží německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande, kteří na konci minulého týdne jednali s prezidenty Ukrajiny a Ruska. "Doufám, že konflikt na Ukrajině vyřešíme diplomatickými prostředky, protože vojenský způsob je špatný," uvedla Merkelová.

"Prezident Obama poukázal na rostoucí počet obětí bojů (na Ukrajině) a doporučil, aby prezident Putin využil nynější příležitost, která se naskytla jednáním mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou, k dosažení mírového řešení," uvedl Bílý dům. "Pokud bude Rusko pokračovat v agresivních akcích na Ukrajině a pokud bude separatisty podporovat bojovníky, financemi a zbraněmi, pak cena, kterou Rusko zaplatí, poroste," řekl Obama Putinovi.

Washington dal zároveň najevo, že je ukrajinské vládě ochotný poskytnout zbraně. Dodávky zbraní nevylučuje ani Británie.

Na východě Ukrajiny bylo loni vyhlášeno příměří dvakrát, v září a v prosinci. V prvním případě se během podzimu bojová aktivita podstatně snížila, ale úplný klid zbraní nenastal. Zvýšená bojová aktivita pak vyústila v nové jednání o příměří, které ovšem v prosinci nevydrželo prakticky ani den.

Související