Ministři financí zemí eurozóny se dohodli na pomoci Řecku. "Záchranný program pro Řecko prodloužíme o čtyři měsíce," uvedl po skončení téměř šestihodinového jednání šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Podle závěrů schůzky Řekové souhlasili úplně se vším, co po nich ostatní partneři eurozóny v čele s Německem chtěli. Řecká vláda požádala o prodloužení programu za současných podmínek, aby jej mohla úspěšně ukončit.

Státy eurozóny si v pondělí vyslechnou návrhy Řecka na změny v úsporných opatřeních. "Instituce poté prověří a spočítají, jestli jsou tyto reformy dostatečně komplexní a kompatibilní s podmínkami programu," řekl Dijsselbloem. O seznamu se bude jednat na pondělní telekonferenci ministrů financí.

Od úterý by tedy mělo začít schvalování prodloužení záchranného programu v parlamentech těch zemí, u kterých to vyžaduje zákon.

Součástí dohody je diskuze o třetím záchranném programu pro Řecko

Spokojený s dohodou byl zjevně i řecký ministr financí Janis Varufakis. Podle něj závěry schůzky říkají přesně to, co psal v dopise, jen jazykem "19 zemí eurozóny a institucí". Obzvláště zdůraznil, že dohoda nezmiňuje, že vláda nesmí zvyšovat důchody, nebo že by musela zvyšovat DPH pro turistický ruch. Varufakis zároveň upozornil, že se Řekům podařilo vyjednat úlevy co se týče rozpočtového přebytku, který měl být původně 4,5 procenta.

"To důležité je, že jsme po všech těch vyjednáváních dostali konečně čas, abychom mohli začít pracovat. O víkendu budeme pracovat s našimi partnery a institucemi na seznamu reforem, které chce naše vláda zavést," usmíval se Varufakis na tiskové konferenci po velmi tvrdých jednáních a dodal, že se na spolupráci velmi těší, protože se mohou Řekové také hodně přiučit. "Když máte totiž vztah jako rovný s rovnými, místo toho, co jste měli původně, můžete vést daleko plodnější diskuzi," řekl řecký ministr financí s narážkou na to, že byly dosud Atény v euroskupině velmi izolované.

Účastníci jednání zdůrazňovali, že páteční dohoda je teprve prvním krokem k úspěšnému ukončení programu, ale hlavně k opětovnému získávání vzájemné důvěry. Podle závěrů schůzky budou také státy a instituce během nadcházejících čtyř měsíců diskutovat "možnou navazující dohodu mezi Euroskupinou, institucemi a Řeckem" neboli jinými slovy třetí záchranný program pro Řecko. Podle výpočtu bruselského think-tanku Bruegel může totiž Řecko v příštích pěti letech potřebovat až 87 miliard eur.

Řekové "otočili list"

Za úspěchem schůzky stál především šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Ten nejdříve mluvil s klíčovými ministry, včetně Řeka Janise Varufakise a Němce Wolfganga Schäubleho zvlášť. Celou dobu byl údajně podle zdrojů listu Financial Times také v přímém spojení s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. "Závěry schůzky bych všem doporučovala pečlivě přečíst, každý paragraf má velký význam pro obě strany," upozornila na pečlivou formulaci dohody Dijsselbloemem šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Po naprosto precizním vyvážení všech slov byl pak návrh dohody přednesen před všemi 19 státy eurozóny. Podle diplomatů měli k dohodě připomínky Portugalci a Španělé. Ani Dijsselbloem, ani Varufakis ale nechtěli upřesnit, o co přesně šlo.

Podle zdrojů z Bruselu Řekové změnili postoj, protože na ně začala dopadat domácí ekonomická realita. Například jen za poslední dva dny lidé z řeckých bank vybrali zhruba miliardu eur. Velmi špatný je přitom také pohled do státní pokladny, kde chybí přes miliarda eur, kterou Řekové nezaplatili za leden na daních. Jeden z řeckých vyjednavačů agentuře Reuters řekl, že "Řecko otočilo list a získalo prostor pro nadechnutí a vyjednání nové dohody".

Související