Ukrajinská armáda v úterý ohlásila další tucet přestřelek a nočních útoků na bojové linii s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Porušování příměří podle Kyjeva brání ve stažení těžkých zbraní z fronty. Separatisté naopak z útoků obviňují armádu a tvrdí, že přesto stahují svou těžkou výzbroj z fronty v souladu s plánem, který předpokládají mírové dohody z Minsku.

Povstalci v noci dvanáctkrát ostřelovali pozice vládních sil, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na armádní velení. "Největší počet případů porušení klidu zbraní se odehrál u Debalceve. Protivník zde od 20.00 do 22.00 sedmkrát z děl ostřeloval ves Popasna a jednou obec Luhanske," uvedlo armádní komuniké.

U Doněcka se terčem povstaleckých děl podle armády staly obce Opytne, Tonenka a Avdijivka. Protivník se také snažil ovládnout ukrajinské pozice u dolu Dutovská. Pokračovaly také útoky na obec Šyrokyne na mariupolském předměstí. Po celé frontové linii prý rovněž stoupla aktivita bezpilotních letounů nepřítele.

Povstalci naopak tvrdí, že se během noci šestkrát stali terčem ukrajinské palby. Přesto prý pokračují ve stahování svých děl a raketometů.

"V souladu s podepsaným plánem stahujeme techniku na vzdálenost 50 kilometrů od linie dotyku z 19. září, nadále však nikoliv z celé fronty, ale po úsecích. Nyní se to týká měst Debalceve, Horlivka, Doněck a Telmanove. Stahování těžkých zbraní jsme zahájili již před týdnem, ale dělali jsme to z vlastní iniciativy, mimo plán," řekl agentuře Interfax zástupce velitele doněckých separatistů Eduard Basurin.

Podobně luhanští vzbouřenci tvrdí, že těžké zbraně prý stahují již od 17. února, ale Ukrajina tak dosud nečiní, a proto žádají o svolání tzv. kontaktní skupiny, složené ze zástupců Ukrajiny, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a povstalců.

Podle ukrajinského analytika Dmytra Tymčuka vzbouřenci ale stahování těžkých zbraní jen "simulují". Podle něj se povstalecká děla a raketomety přesouvají jen z přední linie do dobře zamaskovaných pozic, v minimální vzdálenosti od fronty. Současně prý separatisty posilují další dodávky ruských zbraní, včetně tanků a munice.

Generální tajemník OBSE Lamberto Zannier novinářům řekl, že příměří, které má platit od 15. února na východě Ukrajiny, "velmi výrazně" snížilo intenzitu bojů, nicméně nadále dochází k přestřelkám. Minskou dohodu ale považuje za nejlepší šanci k ukončení konfliktu, který si od dubna vyžádal více než 5300 mrtvých.

Kyjev zná identitu všech majdanských střelců

Ukrajinským vyšetřovatelům se podle agentury Interfax podařilo zjistit totožnost všech příslušníků zvláštní roty policejní jednotky Berkut, kteří jsou podezřelí ze střelby do účastníků opozičních demonstrací v Kyjevě, předcházejících pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče loni v únoru. "Černá rota" Berkutu má podle vyšetřovatelů na svědomí životy 39 demonstrantů a osm raněných; celkově si pád režimu vyžádal stovku obětí.

Z 23 podezřelých je podle prokuratury pět za mřížemi ve vyšetřovací vazbě: velitel jednotky a dva jeho podřízení byli zadrženi již loni na jaře, další dva příslušníky "černé roty" se policistům a agentům tajné služby podařilo dopadnout v pondělí, zbývajících 18 policistů je stíháno v nepřítomnosti. Všichni jsou obviněni ze série trestných činů, sahající od překročení služebních pravomocí přes ztrátu služební zbraně až po masové vraždy.

Při demonstracích na kyjevském Majdanu byla zabita zhruba stovka lidí. Ukrajinský prezident Petro Porošenko minulý pátek prohlásil, že stopy vyšetřování masakru z Kyjeva vedou k poradci ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva to označila za nesmysl.

Putin odmítá "apokalyptický konflikt"

Sám Putin v televizním rozhovoru ukrajinská nařčení na adresu Kremlu odmítl. "Je to naprosto úplná hloupost, natolik vzdálená skutečnosti, že se lze jen divit, odkud se vzala," prohlásil a doporučil ukrajinským politikům větší obezřetnost v tvrzeních, s kterými se pokoušejí vyrukovat. Ruský prezident odmítl i ukrajinské tvrzení, že pokračuje ve vojenské pomoci proruským rebelům.

Zároveň označil válku s Ukrajinou za apokalyptický scénář a uvedl, že takový vývoj neočekává. "Rusko ani Evropa nemají zájem rozpoutat ozbrojený konflikt na hranicích Evropy," uvedl. Zdůraznil, že k postupné stabilizaci Ukrajiny bude třeba pokračovat v implementaci minských dohod, které před dvěma týdny dojednal s nejvyššími zástupci Ukrajiny, Francie a Německa.

Odlišný názor na minské dohody má velkoruský ideolog a profesor Lomonosovy univerzity Alexandr Dugin, podle kterého snahy o příměří prý byly marným pokusem vnutit Rusku porážku předtím, než "hra začala". Vítězství rebelů u Debalceve potvrdilo sílu armády Novoruska, píše v komentáři, který zveřejnil na svém profilu na síti VKontakte.

"Situaci zachránili ti, kdo vydrželi. Kdo bojovali a umírali dokonce i tehdy, když se po Minsku zdálo, že vše je zrazeno a ztraceno. Situaci zachránili obyčejní ruští lidé, lid Donbasu, Nového Ruska, ruský národ. Občas se zdá, že jsme přestali existovat, že kolem nás existuje jen pakáž. Zničehonic se ale v nové etapě dějin objevil ruský člověk se samopalem a upřímnou vírou v Rusko," napsal Dugin.

Po dobytí Debalceve má podle ideologa ofenziva proruských sil dále pokračovat. 

Související