Bývalý řecký premiér Antonis Samaras obvinil novou vládu vedenou levicovou stranou Syriza, že dohodou s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) vleče zemi do dalšího, v pořadí již třetího programu mezinárodní úvěrové pomoci, který bude od Řecka opět vyžadovat ústupky.

Samaras proto tvrdí, že pro Řecko se vlastně nic nemění. Podobně situaci vidí i komentátor agentury Reuters Neil Unmack, podle něhož se premiér Alexis Tsipras vzdává plnění většiny svých předvolebních slibů.

Atény v noci na úterý předložily eurozóně a MMF hrubý seznam chystaných reforem, aby obdržely čtyřměsíční prodloužení druhého záchranného programu a získaly čas na novou dohodu. Po dnešní kladné odezvě ministrů financí zemí eurozóny a šéfů MMF a Evropské centrální banky (ECB) je téměř jisté, že státy platící eurem prodloužení pomoci schválí.

Podle serveru řeckého listu Kathimerini Samaras chystanou dohodu označil za pouhé přejmenování předchozích programů. Nové vládě podle něj nezbude než pokračovat ve vyjetých kolejích. Samaras také tvrdí, že jeho vláda, která padla po předčasných lednových volbách, naopak směrovala zemi k tomu, aby se od programu pomoci odpoutala a půjčovala si na mezinárodních úvěrových trzích.

Samaras před volbami odmítal prodloužení programu pomoci, který od Řecka vyžadoval pokračování úsporných opatření a strukturálních reforem, nakonec se ale podvolil k jeho prodloužení do konce února. Eurozóna přitom dávala najevo, že počítá s dalším prodlužováním, protože Atény doposud nedosáhly kýžených cílů.

Podle komentátora Reuters Unmacka je nejnovější plán reforem v Řecku zajímavý zejména tím, co v něm není, a sice většina dřívějších Tsiprasových slibů. Řecko se zavázalo, že nezastaví privatizaci, a nepřímo také slíbilo, že nezvrátí reformy na trhu práce. Místo toho tvrdí, že zákony zůstanou v souladu s "nejlepšími postupy" Evropské unie a že zvýšení minimální mzdy by poškodilo konkurenceschopnost Řecka. Agenda obsahuje také hodně ze slibů přijatých i minulými vládami, například snížení důchodů nebo posílení pravomocí výběrčích daní.

Řecké sliby zůstávají ale stále ještě dost nekonkrétní - závazek boje proti pašování se snadněji vysloví, než provede, a nejde o žádnou novinku. Je otázkou, kolik toho může Tsipras skutečně splnit. Dosáhnout hmatatelného pokroku musí již v dubnu, aby eurozóna uvolnila zhruba sedm miliard eur pomoci.

Do té doby musí ale splácet úroky a dluhy soukromým věřitelům a MMF za více než čtyři miliardy eur. Podle Reuters Řecko očekává, že bude nyní se svými partnery ihned vyjednávat o zaplnění nynější díry ve státních financích. V úvahu připadá zvýšení limitu pro vydání krátkodobých dluhopisů, který činí zhruba 15 miliard eur, a také využití 1,9 miliardy eur zisku, který má ECB z řeckých dluhopisů.

Související