Ukrajinská armáda ve čtvrtek oznámila, že po dvou dnech relativního klidu zahájila stahování těžkých zbraní z frontové linie. Zpravodajové agentur konkrétně zaznamenali přesun děl ráže 100 milimetrů z pozic u města Artemivsk, které leží asi 55 kilometrů severně od Doněcka. Povstalci ale pohyb těžkých zbraní protivníka popřeli.
Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko ve čtvrtek v Doněcku prohlásil, že povstalci se rozhodli dát Kyjevu ultimátum. Sami vzbouřenci údajně už odsunuli 90 procent své výzbroje.
"Dáváme jim čas do pátečních 18 hodin, aby s odsunem těžkých zbraní začali. Nestane-li se tak, vyhrazujeme si právo vrátit naši odsunutou bojovou techniku zpátky na frontu. Kyjev v Donbasu ztrácí jednu bitvu za druhou, měl by mít zájem na dodržování minských dohod," prohlásil Zacharčenko.
Kyjev přitom ve čtvrtek oznámil, že stahování armádní vojenské techniky z linie palebného dotyku už začalo. Šéf tiskového střediska protipovstalecké operace Oleksandr Motuzjanyk uvedl, že během čtvrtka se mají odsunout nejméně 25 kilometrů od stanovené hranice protitankové kanóny ráže 100 milimetrů MT-12. Další mluvčí operace Anatolij Stelmach dodal, že stahování děl potrvá 24 hodin, a pak bude následovat odsun raketometů Grad a další těžké výzbroje.
Dohledem nad plněním mírových dohod z Minsku je pověřena mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která má v Donbasu necelých 500 lidí. Kontroloři si ale stěžují, že nemají příliš mnoho možností dohlížet nad postupem odsunu těžké techniky. Nedostali prý ani od jedné strany podklady o původních počtech zbraní umístěných na frontě, s nimiž by stav po odsunu porovnali. Marně se navíc dožadují podrobnějších informací o tom, kudy a kam odjíždějící vojenská technika míří a kde bude uskladněna.
Zacharčenko výzvy evropských pozorovatelů odmítl. "Proč bychom to měli dělat? Ani ukrajinská armáda se k ničemu takovému nechystá," řekl povstalecký vůdce. Jeho názor podle agentury Interfax podpořilo i ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož minské dohody žádný takový závazek bojujícím stranám neukládají.
Další videokonferenci ve čtvrtek absolvovali členové kontaktní skupiny složené ze zmocněnců Kyjeva, Moskvy, OBSE a doněckých a luhanských separatistů. Podle povstalecké agentury DAN jednání proběhlo "konstruktivně" a bude v pátek pokračovat. Zmocněnec luhanských vzbouřenců Vladislav Dějněgo po ukončení konference prohlásil, že separatisté by mohli z fronty odsunout všechny své těžké zbraně do středy příštího týdne.
Podle minské dohody mají obě strany stáhnout z fronty děla ráže 100 milimetrů do takové vzdálenosti, aby vznikla "bezpečná zóna" o šíři nejméně 50 kilometrů. U zbraní větší ráže má tato vzdálenost být ještě větší, v případě raketometů typu Tornado, Uragan a Smerč či taktických raket Točka má jít o 140 kilometrů. Armáda má stahovat své zbraně od současné frontové linie, separatisté od linie z 19. září. Stažení těžkých zbraní z fronty by mělo být dokončeno do 14 dnů.
Německo zvažuje dozbrojení armády
Ukrajinská krize a zhoršení vztahů Evropy s Ruskem vyvolaly v Německu debatu o dozbrojení armády, která v minulých letech prošla drastickými škrty. Podle agentury Reuters země uvažuje se o nákupu nových tanků, jichž má Německo nyní jen 225, přičemž na vrcholu studené války v 80. letech jich mělo více než 3500.
Německá armáda si podle Reuters nyní musí vystačit s pouze 75 procenty potřebného stavu těžké techniky.
"Pozemní obrana a obrana našich spojenců byla pro německou armádu vždy důležitou povinností a v posledních letech jenom nabyla na významu," řekl mluvčí německé ministryně obrany Jens Flossdorf. "NATO stanovilo nové cíle pružnosti a času rychlé reakce. Proto zkoumáme, jaké vhodné modernizace a revize můžeme provést, abychom posílili stávající struktury," dodal Flossdorf.
Uvnitř německé armády čelí kritice takzvané "řízení dynamické dostupnosti", což v praxi znamená schopnost různých jednotek sdílet tanky a těžkou výzbroj. Armádu rovněž zasáhly nedostatky při pořizování vojenského materiálu.
Zákonodárci z vládní velké koalice volají po náležitém doplnění výzbroje. "Vzhledem k současné bezpečnostní situaci si nemůžeme dovolit jakákoli dutá místa," upozornil předseda obranného výboru německého Spolkového sněmu, sociální demokrat Hans-Peter Bartels.
Německo by mělo zvýšit počet svých tanků Leopard 2 na 300 a obnovit zrušenou zakázku na 50 tanků Puma, domnívá se Bartels. Tyto tanky vyrábí německé zbrojovky Krauss-Maffei Wegmann (KMW) a Rheinmetall.
Dozbrojení armády by zvlášť uvítal německý zbrojní průmysl, který dosud trpěl škrty v obranných rozpočtech evropských zemí a omezováním vývozu zbraní.
