Zakarpatští Rusíni žádají uznání své národnosti a chtějí s Kyjevem jednat o autonomii. Ruské agentuře TASS to údajně řekl rusínský vůdce Petro Gecko na závěr „sjezdu rusínských organizací, který se v sobotu konal na blíže neurčeném místě“. „Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda z roku 1991 o autonomii. Orientujeme se na dialog, nikoli na konfrontaci,“ řekl ruské agentuře. Na sjezdu bylo zastoupeno šest rusínských organizací sdružujících celkem 40 tisíc lidí, tvrdil TASS.

Zprávu o údajném sjezdu vzápětí popřela Národní rada Rusínů v Zakarpatí, která sdružuje devadesát procent rusínských organizací na Ukrajině. V prohlášení, které citovala ukrajinská média, Rusíni uvedli, že žádné takové shromáždění se nekonalo a poprvé o něm slyšeli až ze zprávy agentury TASS. 

Počátkem loňského roku Gecko podobně rozšířil údajné prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. V nedávném rozhovoru na jednom z ukrajinských serverů prohlásil, že boj Doněcku a Luhansku za svrchovanost je pro Podkarpatskou Rus inspirací. Putin si podle něj na Ukrajině počíná jako mírotvorce.

Gecko se označuje za premiéra Podkarpatské Rusi, která v meziválečném období patřila Československu. Kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti Ukrajiny po něm pátrá ukrajinská policie. Podle prohlášení Národní rady Rusínů se navíc posledních několik let vůbec nezdržuje v Zakarpatí. 

Podle výsledků regionálního referenda v Zakarpatské oblasti z roku 1991 se pro "speciální samosprávu" vyslovilo kolem 78 procent hlasujících. Rusové referendum označují za hlasování o autonomii, které Kyjev neoprávněně ignoroval.

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Geckova skupina ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národnostních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku její členové hledají v Kremlu.

Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.


Zprávu jsme 15. 3. 2015 v 10.20 aktualizovali o prohlášení Národní rady Rusínů v Zakarpatí, která konání jakéhokoliv sjezdu popřela, stejně jako údajný požadavek autonomie.

Související