Při teroristickém útoku na budovu muzea v centru tuniské metropole zahynulo ve středu 22 lidí, z toho 20 zahraničních turistů. Dalších 42 lidí osob utrpělo zranění, vyplývá z nejnovější bilance, kterou zveřejnilo tuniské ministerstvo vnitra. Oběti podle něj pocházeli z Polska, Německa, Španělska a Itálie. České velvyslanectví v Tunisu řeklo, že zatím nemá informace, zda jsou mezi oběťmi i čeští občané.

Útok se stal v budově muzea Bárdá, která se nachází nedaleko sídla tuniského parlamentu. Podle premiéra Habíba Sída začali ozbrojenci bezhlavě střílet okolo sebe a turisty poté pronásledovali do muzea. Většině z asi stovky lidí uvnitř budovy se prý podařilo včas uprchnout, několik lidí ale útočníci zadržovali.

Místní média informují podle agentury ANSA dokonce o nejméně 24 mrtvých a pěti desítkách raněných. Předchozí oficiální bilance zveřejněná premiérem hovořila o 19 obětech, z nichž 17 byli zahraniční turisté.

Speciální zásahová jednotka tuniské policie po dvou hodinách rukojmí osvobodila. Při akci údajně zneškodnila dva útočníky, kteří na sobě měli uniformy bezpečnostních složek. Zahynul také jeden policista. Zda zbylé oběti útoku zahynuly při osvobozovací akci, nebo je zabili teroristé již předtím, není zatím jasné. Podle informací tuniské státní televize si celý útok vyžádal celkem 22 mrtvých, včetně dvou teroristů.

Předseda dolní komory polského parlamentu Radoslaw Sikorski uvedl, že podle nepotvrzených informací při útoku zahynulo sedm Poláků. Od atentátu na Světové obchodní středisko ze září 2001 jde podle něho o největší počet Poláků, kteří zemřeli při teroristickém útoku. Sikorski podle portálu wyborcza.pl tvrdí, že v Polsku bude pravděpodobně vyhlášen státní smutek.

V souvislosti se středečními událostmi pozastavili kampaň kandidáti v blížících se prezidentských volbách, prozatím zrušili akce plánované na čtvrtek, uvedla polská agentura PAP. Polská cestovní kancelář, jejíž klienti jsou mezi oběťmi střelby v muzeu, ve čtvrtek z Tuniska odveze všechny své další zákazníky, pokud si to budou přát. U státních budov jsou vidět vlajky na půl žerdi.

"Jsme otřeseni, že se naši krajané stali obětmi takového brutálního a zbabělého útoku," řekl polský prezident Bronislaw Komorowski. "Pokud jde o rozměr, je to poprvé, co nás něco takového zasáhlo," dodal.

V Tunisku nyní nejsou žádní čeští turisté, kteří by do země jeli s tuzemskou cestovní kanceláří. "České CK v tomto týdnu vypsané poznávací zájezdy nemají," uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Sezóna pobytových zájezdů ještě nezačala, první charterové lety odletí z ČR na konci dubna.

Podle premiéra Sída se na přípravě teroristickém útoku podílelo až pět lidí. "Dva se zúčastnili operace a byli zabiti. Těmto dvěma pomáhali další dvě nebo tři osoby," uvedl. Útočníci podle premiéra chtěli útokem na turisty zasáhnout tuniské hospodářství. Teroristický čin je prý důsledkem úspěšného boje proti radikálům v Tunisku, kteří se dostávají do úzkých.

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová obvinila z autorství atentátu "teroristické organizace".

Radikální hnutí Islámský stát na Twitteru čin uvítalo a vyzvalo další Tunisany, aby "následovali své bratry". K radikálnímu hnutí IS, které ovládá rozsáhlé oblasti v Iráku a Sýrii a odnože má například i v Jemenu, Egyptě či Libyi, se připojilo velké množství Tunisanů. Z jedenáctimilionové země odešlo za IS bojovat 3000 lidí.

Geoff Porter, analytik specializující se na severní Afriku, řekl, že útok na turistický cíl se dlouho očekával vzhledem k tomu, že tuniské bezpečnostní složky dostávaly místní ozbrojence pod stále větší tlak. "Dnešní útok souvisí s protiteroristickými akcemi jinde v zemi," řekl podle agentury AP Porter.

Útok už odsoudil francouzský prezident François Hollande i premiér Manuel Valls, který útok označil za teroristický čin a vyslovil podporu tuniskému lidu. Podobná slova volil i italský premiér Matteo Renzi. Předseda Evropské Rady Donald Tusk zdůraznil, že "EU a Tunisko se nenechají terorismem zastrašit". Podobná slova jako francouzští politici volil i italský premiér Matteo Renzi, americký ministr zahraničí John Kerry či generální tajemní OSN Pan Ki-mun. 

Muzeum patří k nejnavštěvovanějším místům v Tunisu. Poskytuje přehled o dějinách Tuniska a nachází se tam jedna z největších světových sbírek římských mozaik.

Tunisko bylo první zemí, kde se lidé začali bouřit proti své vládě, a tamní události zahájily takzvané arabské jaro, které pak pokračovalo v roce 2011 v dalších státech. Ačkoli Tunisko z revolučních událostí vyšlo jako jedna z nejstabilnějších zemí, v poslední době média upozorňují, že několik tisíc Tunisanů odešlo bojovat pod vlajkou Islámského státu do Sýrie a Iráku. V Tunisku dlouhodobě působí extremisté napojení na al-Káidu a země má potíže na libyjské hranici, přes kterou přicházejí radikálové z rozvrácené Libye.

Agentura AP připomíná, že středeční útok znamená velkou ránu pro snahy Tuniska o oživení turistického ruchu, který je důležitým odvětvím ekonomiky této země.

 

Související