Téměř 800 členů nejrůznějších polovojenských skupin se v pátek 20. března shromáždilo ve Varšavě na setkání organizovaném ministerstvem obrany. Poprvé se jim tak ze strany vlády dostalo uznání.

Polský ministr obrany Tomasz Siemonia přislíbil, že 2500 lidem, kteří vytvoří základní dobrovolnickou jednotku, bude ministerstvo vyplácet mzdu.

Schopnosti členů milic se ale výrazně liší. Proto prý armáda přemýšlí, že by pro ně vydala výcvikové manuály a podpořila je vybavením ze svých rezerv.

"Ještě nedávno byla obrana pro polovojenské organizace jen hrou," uvedl generál Stanislaw Koziej, bezpečnostní poradce polského prezidenta. "V současné době, kdy čelíme válce za našimi hranicemi, si dobrovolníci uvědomili, že tato hra může přispět k bezpečnosti země," dodal.

Polsko je sice členem NATO, aliance ale do země nehodlá poslat více svých jednotek. To polskou důvěrou v organizaci otřáslo, raději se proto začíná spoléhat na vlastní obranný plán.

Většina bezpečnostních analytiků se však domnívá, že ruský útok na Polsko je vysoce nepravděpodobný.

Mnohem větší riziko podle nich hrozí zemím jako Moldavsko, Lotyšsko či Estonsko, ve kterých žije významná rusky mluvící menšina.

Projektový manažer Robert Przybyl si ale myslí něco jiného. K milicím se připojil loni v červenci poté, co se nad východní Ukrajinou zřítil malajský letoun.

Při nehodě zahynulo všech 298 pasažérů. Kyjev spolu se Západem viní Rusko a proruské separatisty. Ti zase naopak tvrdí, že letoun sestřelila ukrajinská armáda. Tato událost v Przybyovi vzbudila strach z polské budoucnosti.

"Chci se sám rozhodnout, v jaké zemi můj syn žije a jakým jazykem mluví," řekl pro deník The Moscow Times. Také uvedl, že by z Polska nikdy neutekl a považuje za svou povinnost v případě války sloužit své vlasti.

Související