Dodržování minských dohod je důležité pro stabilizaci situace na východě Ukrajiny, prohlásil v sobotu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během své oficiální návštěvy Slovenska u příležitosti 70. výročí osvobození Bratislavy. Zároveň se vyslovil pro stažení dalších zbraní z ukrajinských oblastí, kde v minulosti došlo ke konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.

"Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap," řekl Lavrov po schůzce se svým slovenským kolegou Miroslavem Lajčákem.

Zároveň zopakoval svou kritiku vůči ukrajinskému zákonu o samosprávě povstaleckých území, který podmiňuje utváření nového správního režimu konáním mimořádných místních voleb. "Byl schválen zákon o postavení Doněcké a Luhanské oblasti, který se ubírá opačným směrem, než je duch minských dohod. Tyto dohody jsou klíčové," řekl.

Lavrov podpořil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při jejím úsilí dohlížet na dění na východě Ukrajiny a vyslovil se pro stažení dalších zbraní z konfliktní oblasti. "Je tu možnost stažení zbraní kalibru do 100 milimetrů, pokusíme se pomoci oběma stranám k dosažení takové dohody," uvedl ruský ministr. Ocenil, že incidentů na východě Ukrajiny po podpisu dohod o příměří ubylo.

Šéf slovenské diplomacie Lajčák prohlásil, že je potřebné uskutečnit konkrétní kroky pro řešení situace na Ukrajině, a nikoliv používat "silácké řeči a laciná gesta". "Rusko je globální hráč a udržitelné řešení problémů na Ukrajině, jakož i všech globálních problémů, s nimiž se potýkáme, není možné najít bez účasti Ruska. Máme zájem na tom, aby Rusko bylo součástí všech řešení a problémů, s nimiž je náš svět konfrontován," řekl Lajčák.

Aby se neopakovala druhá světová válka

Lavrov se během návštěvy zúčastnil také vzpomínkové akce v Bratislavě u příležitosti 70. výročí osvobození slovenské metropole Rudou armádou. Po akci prohlásil, že události druhé světové války se již nesmějí opakovat a nikdo nesmí usilovat o dominanci ve světě.

"Naším cílem je, aby se události druhé světové války už nikdy neopakovaly a aby Organizace spojených národů byla centrem zajištění bezpečnosti ve světě, aby se nikdo nesnažil dominovat ve světě a podřizovat jiné své vůli," prohlásil Lavrov u památníku Slavín, jehož součástí je také vojenský hřbitov s hroby 6845 vojáků Rudé armády. Na slova šéfa ruské diplomacie reagovali lidé z davu pokřikem "Nechceme NATO".

Vzpomínkové akce se zúčastnilo několik stovek lidí, kteří rovněž potleskem a také pokřiky "Rossija" (Rusko) ocenili přítomnost Lavrova. Při kladení věnců k památníku Slavín ale na rozdíl od premiéra Roberta Fica a dalších politiků země chyběl prezident Andrej Kiska. Prezidentská kancelář uvedla, že hlava státu na akci nedostala pozvánku.

Tatarskou menšinu podle Lavrova nikdo neutlačuje

Lavrov také odmítl kritiku, že na okupovaném Krymu dochází k útlaku tatarské menšiny. Na ústrky ruské policie a krymských správních orgánů si v poslední době stěžovali představitelé této menšiny, nedávno na Krymu také zastavil vysílání jediný televizní kanál určený pro tamní Tatary.

"Krymští Tataři jsou zastoupeni ve všech orgánech moci krymské republiky. Mají plné právo mluvit, žít a učit děti v rodné řeči. Byly vyčleněny zvláštní prostředky na podporu kultury, života a činnosti krymských Tatarů," prohlásil Lavrov.

Naznačil také, že za potížemi krymskotatarských medií prý stojí spíše nedodržení zákonů než svévolné rozhodování úřadů. "Jsou požadavky zákona, které se musejí dodržovat. Pokud tomu tak bude, žádné problémy s registrací nevzniknou," řekl.

Na anektovaném Krymu ve středu zastavila vysílání televizní stanice ATR, která je určena divákům z řad tatarské menšiny. Konec vysílání byl důsledkem rozhodnutí ruských správních orgánů, jež po loňské anexi opakovaně odmítly žádost stanice o registraci. Zavřena byla i krymskotatarská tisková agentura QHA, list Avdet a časopis Yildiz, zákazu se nevyhnul ani dětský časopis Armančich.

Proti postihu krymskotatarských médií protestovalo Turecko, jež poukázalo na systematické porušování práv krymských Tatarů a represe ze strany ruských úřadů. Ankara je tradičním ochráncem krymských Tatarů.

Kiska: Rusko má odpovědnost za stabilizaci situace na Ukrajině

Lavrov se během své návštěvy setkal také se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Po schůzce Kiska řekl, že Rusko má odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny, kterou poznamenal ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládní silami. Hlava slovenského státu také odsoudila loňskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

"Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný," řekl Kiska.

Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů nejsilnějším kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.

Kiska už dříve také oznámil, že podobně jako další západní politici nepojede v květnu do Moskvy na oslavy konce druhé světové války v Evropě.

Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. "Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojen k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva," uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní, a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.

Související