Český prezident Miloš Zeman se v sobotu na závěr své návštěvy v Rusku sešel v moskevském Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mluvili zejména o ekonomické spolupráci s důrazem na pětimiliardovou českou pohledávku z výstavby elektrárny na severu Ruska.

Zeman Putinovi připomněl svůj nesouhlas se západními sankcemi. "Jsem si jistý, že sankce jsou krátkodobá záležitost. Vyslovoval jsem se proti nim," uvedl Zeman. "My víme," reagoval ruský prezident. Zeman se dále nechal slyšet, že po současném ochlazení vzájemných vztahů Ruska a Evropy se situace vrátí k normálním politickým, ekonomickým a kulturním vazbám.

Agentura TASS přitom podotkla, že navzdory protokolárním zvyklostem český prezident nevyužil tlumočníka a s Putinem mluvil rusky. Zeman se zajímal také o to, zda se Putinovi líbilo v březnu 2006 v Praze. "České pivo mi nemohlo nechutnat," zavzpomínal dobře naladěný Putin. "Nechci jako generální tajemník OSN Pan Ki-mun s vámi hovořit o zeměkouli," dodala česká hlava státu. Při zmínce o šéfovi Organizace spojených národů se na Putinově tváři objevil lehký úsměv.

"Víte, že jsme to nebyli my, kdo inicioval ochlazení vztahů s Evropou. Ale doufám, že díky politikům, jako jste vy, se nejen plně obnoví, ale ještě rozvinou," pochválil Putin podle agentury RIA Novosti svůj český protějšek. V narážce na protiruské sankce vyhlášené Evropskou unií Putin uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Českou republikou "procházejí různými etapami" a konstatoval, že doufá v jejich plnou obnovu.

V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kommersant FM v sobotu Zeman vyjádřil domněnku, že by protiruské sankce mohly skončit ještě do konce letošního roku. Zopakoval názor, že by Ukrajina měla být neutrálním státem a připomněl i teorii o její finlandizaci, tedy podřízení zahraniční politiky silnějšímu sousednímu státu.

Sankce odsoudil při společném jednání také Putin. "Všichni jsme tratili," řekl ruský prezident, podle kterého sankce nepřinesly nic dobrého. Ruský prezident podle Zemana vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny, "tak, aby každý region měl určitou míru samostatnosti v rámci obvyklé regionální samosprávy". Mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru dodal, že Putin se vyslovil pro naplnění minských dohod "do posledního písmene".

Rusko a Evropa se doplňují, řekl Zeman

Podle českého prezidenta nelze vyloučit, že by se Rusko během dvaceti let mohlo stát členem Evropské unie. "Rusko potřebuje moderní technologie, Evropská unie potřebuje energetické zdroje. Navzájem se doplňují," prohlásil.

"Pokud jde o členství Ukrajiny v NATO, má to dva nutné kroky. Ten první je, že chcete vstoupit do tohoto elitního klubu, a ten druhý, že s tím všichni jeho členové musí jednomyslně souhlasit. A to se nestalo. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a francouzský prezident Francois Hollande řekli, že jsou proti," řekl Zeman.

Putin v úvodu setkání ocenil Zemanovy politické postoje, jsou podle něj šancí pro obnovení standardních vztahů se Západem. "Je mi potěšením konstatovat, že v Evropě stále ještě existují politici, kteří jsou schopni říct svůj názor přímo a hájit a prosazovat nezávislou politiku," řekl Putin. Rusko je podle něj připravené obnovit vazby s Evropou a zejména Českou republikou, napsala agentura TASS.

Český prezident zřejmě udělal Vladimiru Putinovi radost, když s ním nehovořil na téma, kterým západní politici rádi znepříjemňují ruskému prezidentu náladu – o lidských právech v jeho zemi. "Hovořili jsme, z jeho iniciativy, o situaci na Ukrajině. Ale pokud chcete chápat extenzivně výklad lidských práv, tak musíte uznat, že boj proti mezinárodnímu terorismu je nepochybně součástí boje za lidská práva,“ odpověděl Zeman na dotaz Aktuálně.cz. Jak zároveň uvedl, s novou koncepcí české zahraniční politiky, která velký důraz věnuje právě lidským právům a podpoře demokracie ve světě, souhlasí.

Pětimiliardová pohledávka

Celková výše ruského zadlužení u českých firem dosahuje podle Zemana 9,1 miliardy korun. "Soustředili jsme se na největší případ ve výši asi pěti miliard, což je stavba paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu," konstatoval.

"Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit," řekl Zeman. Putin prý pomoc se salechardskou pohledávkou přislíbil. "Podobně jako před patnácti lety, když jsem byl premiérem," prohlásil Zeman.

O lidských právech při jednání v Kremlu řeč nebyla, uvedl Zeman. "Pokud chcete chápat extenzivně výklad lidských práv, tak musíte uznat, že boj proti mezinárodnímu terorismu je nepochybně součástí boje za lidská práva," řekl. Potvrdil nicméně, že ohlášená nová koncepce českého ministerstva zahraničí, která se vrací k důraznější podpoře boje za respektování lidských práv ve světě, má jeho podporu. "Nevidím důvod pro existenci základních rozporů," podotkl. 

S Putinem se setkali i Mynář a Nejedlý

Besedy s Putinem se účastnil kancléř Vratislav Mynář a také jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a externí poradce prezidenta Martin Nejedlý. Zeman vysvětlil, že Martin Nejedlý se schůzky v Kremlu zúčastnil proto, že je jeho poradcem pro energetiku. Nejedlého expertiza posloužila jako podklad pro Zemanovu žádost o vyrovnání dluhu ze stavby elektrárny v Salechardu.

Putina na setkání doprovázeli ministr zahraničí Sergej Lavrov a poradce Jurij Ušakov. 

Při návštěvě Moskvy se český prezident sešel i s oligarchou Vladimirem Jakuninem, který je na sankčním seznamu USA. O tématu besedy s Jakuninem se Zeman nezmínil.

„Setkal jsem se s makedonským prezidentem, kterému jsem na přání Evropské komise předal stanovisko Evropské komise k vnitřní situaci v Makedonii,“ uvedl rovněž Zeman.

Český prezident se s Putinem setkal ve vysoké funkci zatím jednou, ještě jako premiér v polovině dubna roku 2002. Tenkrát jejich rozhovoru dominovaly hospodářské otázky, problémy evropské bezpečnosti a situace v Čečensku, kde v té době neustávaly útoky povstalců proti ruské armádě.

Související