Celkový počet obyvatel v 28 členských státech Evropské unie do roku 2060 mírně vzroste, ale populace výrazně zestárne. Na každého člověka staršího 65 let budou připadat dva v produktivním věku, zatímco dnes jsou to zhruba čtyři.

Vyplývá to ze zprávy o stárnutí populace, kterou v úterý zveřejnila Evropská komise. Česká republika v tomto ohledu přibližně odpovídá unijnímu průměru, ale údajně patří mezi desítku zemí, v nichž bude mít stárnutí obyvatel největší dopady na veřejné výdaje.

Zprávou se na svém úterním zasedání zabývali i unijní ministři financí. Studie totiž analyzuje i předpokládané dlouhodobé rozpočtové důsledky stárnutí populace do roku 2060.

Demografické trendy dlouhodobě ukazují, že Evropa bude v příštích desetiletích stále "šedivější", konstatuje zpráva EU. Počet obyvatel ve stávajících 28 členských státech má vzrůst z 507 milionů z roku 2013 na 526 milionů v roce 2050 (o téměř pět procent), ale pak má mírně poklesnout na 523 milionů v roce 2060. 

V jednotlivých zemích ale trendy budou rozdílné. Zhruba polovina dnešní osmadvacítky se bude potýkat s poklesem počtu obyvatel. Česká republika ale patří do druhé poloviny s očekávaným nárůstem počtu obyvatel, a to z dnešních zhruba 10,5 milionu na 11,1 milionu v roce 2060. V tom se liší od svých sousedů kromě Rakouska.

V EU se má celkově zvýšit porodnost, ale zůstane pod úrovní přirozené reprodukce populace. Trvale však do roku 2060 poroste očekávaná průměrná délka života při narození. U mužů má vzrůst o 7,1 roku na 84,8 roku (u Čechů 83,3) a u žen prý vzroste o šest let na průměrných 89,1 roku (u Češek 87,9). Pokračovat má v příštích desetiletích také čistý migrační přírůstek.

Celková zaměstnanost lidí ve věkové skupině od 20 do 64 let má v osmadvacítce do roku 2060 vzrůst z 68,4 procenta (2013) na 75 procent v roce 2060. Absolutní počet pracujících však oproti roku 2013 zhruba o devět milionů poklesne. Nejvyšší úrovně má dosáhnout už v roce 2022, kdy bude pracovat 215 milionů Evropanů, a postupně klesne na 202 milionů v roce 2060. To bude dáno právě rychlým stárnutím populace, a tím i mnohem vyšším počtem lidí v důchodovém věku. 

Do roku 2060 vzrostou zhruba o dvě procenta celkového HDP evropských zemí veřejné výdaje související bezprostředně se stárnutím obyvatel. Jde zejména o výdaje na důchody a na zdravotní péči.

Česká republika přitom patří mezi desítku zemí, kde má podíl výdajů souvisejících se stářím vzrůst nejméně o 2,5 procenta. U Česka EU očekává nárůst z 19,1 procenta v roce 2013 o další tři procenta v roce 2060.

Dalšími státy, které se musí připravit na výraznější výdaje v souvislosti se stárnutím populace, jsou Slovensko, Německo, Finsko, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Malta a Slovinsko.