Egyptský soud dnes vynesl trest smrti nad bývalým egyptským prezidentem Muhammadem Mursím a dalšími 105 členy Muslimského bratrstva za organizaci hromadného útěku z vězení v roce 2011 a za spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem při jeho plánování.

Jako všechny ostatní hrdelní rozsudky musí i dnešní tresty potvrdit velký muftí, který je nejvyšší náboženskou autoritou v zemi. Konečný verdikt by měl soud ohlásit 2. června, oznámila agentura Reuters. Představitel Muslimského bratrstva trest smrti pro Mursího kritizoval jako politicky motivovaný a vyzval mezinárodní společenství k akci za jeho zrušení.

Muhammad Mursí

Rodák z vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.

– Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.

– Egyptským prezidentem byl od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013. Letos v únoru nicméně prohlásil, že se stále pokládá za legitimní hlavu státu.

Ve dvou procesech projednávaných v Káhiře byl exprezident z řad Muslimského bratrstva obžalován kromě jiného i ze špionáže ve prospěch Kataru.

Trest smrti pro Mursího odmítl Amr Darrag, který je spoluzakladatelem od loňského srpna správním soudem rozpuštěné Strany svobody a spravedlnosti, politického křídla Muslimského bratrstva.

"Je to politický verdikt a zločin vraždy, která má být spáchána. Mezinárodní společenství by tomu mělo zabránit," řekl Darrag agentuře Reuters v Istanbulu.

Trest smrti hrozil Mursímu i na závěr jiného procesu minulý měsíc. V prvním rozsudku tehdy nakonec poslal soud exprezidenta na 20 let do vězení za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012. Islamista Mursí podle soudu nese spoluvinu na smrti deseti demonstrantů.

Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího.

Erdogan kritizuje Západ, situaci v Egyptě prý přehlíží

Lidskoprávní organizace Amnesty International sobotní rozsudek nad egyptským exprezidentem a jeho společníky označila za frašku založenou na neplatných procedurách. Jak uvedla agentura Reuters, Amnesty International požaduje Mursího propuštění a zahájení nového procesu před civilním soudem. Kriticky zareagoval na odsouzení Mursího i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který v této souvislosti obvinil Západ z pokrytectví.

"Západ sám ruší trest smrti, ale zároveň jen sleduje pokračující vynášení rozsudků smrti v Egyptě. Nedělají s tím nic," řekl Erdogan podle agentury Anadolu na adresu západních států. Ty podle něj nijak neprotestují proti současnému egyptskému prezidentovi Abdal Fattáhu Sísímu, který vedl vojenský puč proti Mursímu, ani proti trestům smrti, ve velkém počtu vynášeným nad členy Mursího Muslimského bratrstva.

Turecká vláda výrazně podporuje toto uskupení, z jehož řad Mursí vzešel a které bylo po jeho svržení v Egyptě zakázáno. Vztahy mezi Egyptem a Tureckem poté výrazně ochladly.

Vzápětí po vynesení rozsudku odmítl trest smrti pro Mursího také Amr Darrag, který je spoluzakladatelem od loňského srpna správním soudem rozpuštěné Strany svobody a spravedlnosti, politického křídla Muslimského bratrstva. "Je to politický verdikt a zločin vraždy, která má být spáchána. Mezinárodní společenství by tomu mělo zabránit," řekl Darrag agentuře Reuters v Istanbulu.