Ze stodoly, ve které farmář Jan Chytil chová svůj dobytek, je vidět až na polskou hranici. Ta se ale brzy může posunout a Chytilovy krávy by se mohly lehce ocitnout na území jiné země. Jak upozorňuje deník The Wall Street Journal, Češi totiž Polákům dluží něco málo přes dva kilometry čtvereční půdy a její navrácení se vleče už skoro 60 let.

Požadavek Poláků na návrat půdy se datuje do roku 1958, kdy Sověti oběma zemím nařídili kvůli usnadnění pohraničního dozoru narovnat své hranice. Češi pohraniční výměnou vydělali a Poláci stále čekají na příslušné vyrovnání.

Chytilova pastvina tvoří jen malý úsek z celkových 400 hektarů, o které Česko může přijít. "Je to dobrý orný pozemek, Poláci by byli hloupí, kdyby si ho nevzali," říká sedlák. "Ale pořád doufám, že k tomu nedojde," dodává. 

Po konci studené války se začalo hovořit o finančním vyrovnání mezi oběma zeměmi, ale spory nad hodnotou pozemku nikam nevedly. Ke zlomu došlo až v loňském roce, kdy česká vláda souhlasila s osekáním svých hranic ve prospěch Polska, a to zadarmo.

"Nacházíme se v konečné fázi tohoto desetiletí dlouhého hraničního vyrovnání," říká Jan Zvěřina, který má na ministerstvu vnitra na starosti odbor hranic. Zvěřinův tým, který tvoří právní, zeměměřičští a správní experti, se pravidelně potkává s polskými kolegy, které vede plukovnice z pohraniční stráže Magdalena Surmaczová. I po nedávném vývoji ale Surmaczová tvrdí, že dokončení výměny záleží na české straně.

Seznam věcí, které je potřeba udělat, než k narovnání dojde, zahrnuje podle Zvěřiny řadu kroků, z nichž každý zabere několik měsíců. Odsouhlasit je totiž musí obě komory českého parlamentu. Hektary sporného území jsou roztroušeny v několika obcích na téměř 800 kilometrů dlouhé česko-polské hranici.

Nové územní uspořádání by mělo zpečetit tisíc metrákových patníků. To se farmáři Chytilovi příliš nezamlouvá, doufal, že část sporného území od Česka odkoupí. "Chtěl jsem postavit další stodolu, takže se stejně pokusím zákonodárce přemluvit, ať pozemek z restitučního seznamu vyškrtnou," říká Chytil. "Stát může vyměnit jinou půdu nebo Polákům místo toho, aby posouval hranici až k mojí farmě, zaplatit," dodává.

Podle Wall Street Journal si většina Čechů a Poláků změny hranic vůbec nevšimne, jelikož jsou obě země v schengenském prostoru. Farmář Chytil ale zůstává vůči tomu, jestli Poláci dovolí jeho kravám pást se na své budoucí louce, skeptický. Tak či onak je již teď jisté, že k narovnání dojde nejdříve v roce 2020, a to pouze v případě, že vše půjde hladce.

Související