Velká většina sudetských Němců v neděli na sjezdu v Augsburgu vyjádřila souhlas se změnou stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), z nichž letos v březnu byla vypuštěna zmínka o vracení zkonfiskovaného majetku. Podle sudetoněmeckých představitelů tento krok zlepšil vztahy s Českem.

"Předsednictvo nyní uvedlo do chodu reformní proces, který naši předchůdci považovali za nutný už od konce 60. let, ale stále ho tlačili před sebou. Nyní se ho podařilo uzavřít. A úspěch nám dává za pravdu," řekl v neděli předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. "Připravenost Čechů spolupracovat s námi při zpracování bezpráví spáchaného při vyhnání zřetelně vzrostla po přijetí našich reforem," doplnil.

Hörtlerova slova, který za změnu stanov poděkoval nejvyššímu představiteli SL Berndu Posseltovi, odměnilo několik tisíc shromážděných sudetských Němců dlouhým hlasitým potleskem. Jen ojediněle zaznívaly nesouhlasné hlasy.

Sudetští Němci vypustili v březnu ze stanov zmínky o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku. Namísto toho nyní stanovy mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení. Na základě Benešových dekretů přišlo o majetek zhruba 2,9 milionu sudetských Němců.

"Jsme na dobré cestě dialogu."

Benešovy dekrety spolek nepřipomněl ani první den sjezdu. V sobotu naopak řečníci mluvili o zlepšování vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Shromáždění si připomněli i 70. výročí konce druhé světové války a apelovali na dodržování lidských práv.

"Jsme na dobré cestě dialogu. V něm se nevyhýbáme ani obtížným kapitolám našich dějin," řekla v sobotu bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová. Podle ní sudetští Němci slouží jako stavitelé mostů mezi Bavorskem a Českem, přičemž cílem Mnichova je, aby spolu obě země dobře vycházely.

Müllerová připomněla také vstřícná gesta ze strany Česka. Vyzdvihla, že se současná česká vláda vzdala z výjimky z lisabonské smlouvy, kterou v roce 2009 prosadil bývalý český prezident Václav Klaus, který se obával, že dokument otevře cestu majetkovým požadavkům sudetských Němců.

Müllerová také ocenila krok města Brna z tohoto týdne, kdy tamní zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Při pochodu z Brna do Rakouska tehdy zemřelo téměř 1700 lidí.

Okolnosti konce druhé světové války připomněl i předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. "Je tomu 70 let, co naši předkové museli zažít, co to znamená, když nejsou dodržována lidská práva a práva národnostních skupin. Co to znamená, když jsou zbaveni práv a bez jakékoli ochrany vydáni svévolí jiných lidí," řekl.

"To, co vaši předkové museli prožít, je pro nás dnes nepředstavitelné," řekla shromážděným sudetským Němcům Müllerová.

"Vyhnání bylo bezpráví a tím i zůstává," zdůraznila a dočkala se velkého potlesku. Připomněla však, že vysídlení sudetských Němců bylo důsledkem druhé světové války, kterou rozpoutalo nacistické Německo.

Hörtler rovněž uvedl, že po většinu poválečné doby byla sudetoněmecká otázka společenské tabu a vlády bývalého západního i východního Německa se jí vyhýbaly. "Toto ignorování našeho osudu velmi zranilo mnoho našich krajanů. Mnozí z nich jsou kvůli tomu dodnes zahořklí," řekl.

Zahájení sudetoněmeckého sjezdu se zúčastnila téměř tisícovka lidí. Mezi návštěvníky sjezdu jsou i zástupci české politiky, mimo jiné bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý. 

Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišly po druhé světové válce necelé 3 miliony sudetských Němců o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni z bývalého Československa. Krajanské sdružení dekrety v uplynulých letech často kritizovalo, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští představitelé na ně ale pohlížejí jako na "právně vyhaslé".

Podle aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research a sbírky Paměť národa považuje 70 procent Čechů odsun sudetských Němců za nevyhnutelný a zhruba dvě třetiny nepovažují za nutné se za něj omlouvat. Poválečné násilí vůči německým spoluobčanům však 78 procent respondentů označilo za nespravedlivé.

Sjezd ocenil rakouského diplomata slovinského původu Valentina Inzka. Nejvyšší ocenění, které uděluje Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), získal za to, že se v různých pozicích zasazoval o mírové uspořádání ve střední Evropě.

Související