Ruská státní televize Rossija 1 odvysílala tento měsíc dokumentární film o "odtajněných stránkách" dějin vojenského paktu Sovětského svazu a jeho satelitů, Varšavské smlouvy. Ta podle snímku byla obranným spojenectvím, bránící sovětské spojence před "agresivní" Severoatlantickou aliancí.

V tomto duchu televize obhajovala i sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala "skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy".

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film "pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci". Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil historik.

"Je nemožné si neklást otázku, co tento obrat a návrat k dávným metodám dezinterpretací dějin znamená. Vždyť od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin. Také celá plejáda ruských historiků...," řekl Tůma. Takový nepřijatelný přístup ruské televize nelze podle něj než pranýřovat.

"Stříleli po nás shora z kulometů," tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov. Invaze se účastnil jako četař spojovacího praporu. Jeho vzpomínky na "palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech" a "hořící tanky" jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 "Československo, rok zkoušek". V něm v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945. Odpovědnost za "události roku 1968" film klade na pražskou opozici a její "údernou sílu", Klub 231, sdružující podle Sinělščikova odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o "žoldnéře". 

"NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky," tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy z let 1989 až 1990 Vladimir Lobov, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.

Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský "výzkumník dějin Varšavské smlouvy" Vladimir Bruz jako důsledek "socialistického internacionalismu", který stanovoval "povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických vymožeností". A podle ruské televize "je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat".

Podobná jsou i tvrzení převzatá ze sovětských filmů "Československo, rok zkoušek" a "Odpor nepřátelům socialismu": hranice se západním Německem byla dokořán, v Československu bylo 368.000 západních Němců, v Praze a dalších městech se našly tajné sklady zbraní, "s jejichž pomocí chtěli nepřátelé československého lidu vytvořit situaci beztrestného teroru a dovést věci k ozbrojeným srážkám a krveprolití". 

Podle historika Tůmy film opakuje mnohokrát vyvrácená tvrzení o přípravě ozbrojeného převratu a skladech zbraní, jež sovětská vojska objevila (ve skutečnosti šlo o sklady zbraní Lidových milicí) nebo o přípravách NATO k aktivnímu zásahu v Československu. Západ se po celou dobu "československé krize" choval naprosto pasivně, připomněl.

"Na ruském přístupu je dobře vidět, jak efektivní může být propaganda, která trvá více než 40 let. A pro nás je to především další příklad toho, jak důležité je mít demokratickou společnost s nezávislou historickou reflexí," komentovala francouzská historička a politoložka Muriel Blaiveová z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.

Rusko se pravidelně ohrazuje proti "přepisování dějin", tím ale míní především zpochybňování vlastní interpretace dějin a především sovětských zásluh o vítězství nad nacistickým Německem.

Někdejší ruský prezident Boris Jelcin za návštěvy Prahy v roce 1993 srpnovou invazi do Československa odsoudil jako nepřípustnou. Dodal ale, že demokratické Rusko nenese v této věci žádnou odpovědnost, protože vina padá na bývalé vedení Sovětského svazu. Jelcinův nástupce Vladimir Putin v Praze v roce 2006 uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk.

Bývalý nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov se o srpnu 1968 při návštěvy Prahy v roce 1987 nezmínil, ačkoliv to mnozí očekávali. Později prohlásil, že ho to mrzelo, ale že politické okolnosti to nedovolovaly.

Související