Vláda ve středu schválila návrh na změnu prezidentských pravomocí. Novela ústavy oslabuje roli hlavy státu v zahraniční politice a při jmenování bankovní rady ČNB, v dalších částech ji pak zpřesňuje. Zavádí také klouzavý mandát.

Návrh, kritizovaný Hradem a zčásti i opozicí, musí třípětinovou většinou hlasů schválit obě komory Parlamentu. Účinný by mohl být od začátku příštího roku.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že považuje za absurdní, aby měla přímo zvolená hlava státu nižší pravomoci než hlava státu volená parlamentem. Podle svých slov by byl nerad, kdyby jediným důvodem přijetí zákona byl strach ze silného prezidenta.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Nechci zabíhat do osobní argumentace, proto se nebudu věnovat autoru tohoto zákona a jeho příležitostným motivům," podotkl na adresu ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), s nímž má časté spory.

S největší pravděpodobností se změny nicméně nedotknou současné hlavy státu. Parlamentní strany se totiž shodují, že by novela neměla začít platit uprostřed volebního období.

"Pokud měníme pravomoci prezidenta, tak bychom spíše měli i s ohledem na nález Ústavního soudu vázat jejich účinnost na další volební období," uvedl před časem šéf sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc.

Politiku státu určuje vláda

Nově by v Ústavě mělo být zakotveno, že "vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu". Upravuje také pravomoc hlavy státu sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Jasným stanovením vládní odpovědnosti za zahraniční politiku chce kabinet předejít možným sporům s prezidentem v této oblasti.

Zeman totiž v minulosti několikrát veřejně zastával jiné stanovisko než vláda, například se opakovaně vyslovil vůči sankcím proti Rusku. Proti části týkající se vnitřní politiky se už ale vymezily některé opoziční strany, protože domácí politiku má podle nich primárně určovat Parlament.

Snadnější žaloba na prezidenta

Návrh dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta, což zatím může učinit jen Senát se souhlasem sněmovny. Nově by se na Ústavní soud mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé.

Jmenovací pravomoci prezidenta

Novela ústavy počítá i s tím, že prezident bude při jmenování členů bankovní rady České národní banky nově potřebovat souhlas Senátu. Pravomoc prezidenta naopak posílí při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu.

Až dosud musel kandidáty kontrasignovat premiér, nyní je bude prezident moci jmenovat sám.

Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude jmenovat na návrh jejich předsedů, předsedy a místopředsedy těchto dvou soudů má napříště vybírat jen ze soudců, kteří jsou k nim přiděleni.

Bezodkladné jmenování

Původně měla novela také obsahovat část, která by prezidentovi uložila, aby premiéra a ministry jmenoval "bez zbytečného odkladu". Ta ale nakonec z návrhu vypadla. Lhůta "bez zbytečného odkladu" má být nově v ústavě stanovena obecně, tedy pro akty všech ústavních orgánů, nikoli jen hlavy státu.

Demise vlády

Novela má v ústavě také zpřesnit některé formulace, které se týkají demise vlády. Podle současné úpravy není jednoznačné, zda s demisí premiéra končí i celá vláda.

Novela proto stanoví, že demise předsedy vlády je i demisí vlády.

Klouzavý mandát

Vláda schválila také zavedení klouzavého mandátu. Pokud by se poslanec stal ministrem, jeho místo ve sněmovně by dočasně převzal náhradník. Návrh prosazuje především hnutí ANO, parlamentní strany jsou ale spíše proti. Negativně se k návrhu staví i ústavně-právní výbor.

K projednání nyní normu dostane sněmovna a posléze Senát. Ke schválení ústavní novely je třeba souhlasu obou parlamentních komor, a to třípětinovou většinou hlasů.

O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman předloni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.