Na Ukrajině působí přes 9 000 ruských vojáků a země čelí velké hrozbě nové vojenské operace proruských separatistů. V parlamentu to ve čtvrtek řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko, když podával zprávu o vnitřní a zahraniční situaci Ukrajiny rok po svém zvolení do úřadu.

Ukrajinská armáda podle něj musí být připravena ubránit zemi proti "rozsáhlé invazi" podél celé ukrajinské hranice s Ruskem.

Prezident přiznal, že útok separatistů byl odražen díky těžkým zbraním, které ukrajinská strana stáhla z dohodnuté linie příměří. "Povolali jsme dělostřelectvo a útok odrazili," řekl ke středečním bojům. Ujistil také, že potom byla těžká technika opět stažena.

EU bude bojovat s ruskou propagandou. Ve speciální skupině je i novinář z Česka - čtěte ZDE

Evropa má s Ruskem hovořit jasně - čtěte ZDE

Porošenko hovořil k poslancům v době nových těžkých bojů na východě Ukrajiny. Kyjev boje, jejichž dějištěm byla obec Marjinka, označuje za další velkou ofenzivu. U Marjinky zahynulo od středy podle armády kolem 80 povstalců a víc než sto jich utrpělo zranění. Podle zpráv kyjevských médií bylo do nemocnic v Dněpropetrovsku od Marjinky převezeno 31 ukrajinských vojáků s různými druhy zranění.

Z porušení příměří dohodnutého v únoru v Minsku Kyjev obvinil proruské separatisty, Moskva zase viní z porušování klidu zbraní Ukrajinu.

Moskva na Porošenkův proslov reagovala ironicky a doporučila jeho poradcům, aby svého šéfa "nevystavovali posměchu". "Je nám úplně jasné, že bez zmínky o údajné přítomnosti ruských vojáků by parlamentní poselství bylo jen nudným vysvětlováním nesplněných nadějí a prezentováním fantasmagorií o světlých zítřcích," řekl agentuře TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

"Žádné pravidelné ruské jednotky, nemluvě o bojových taktických skupinách, na Ukrajině nejsou. Poradci by příště svého šéfa neměli vystavovat posměchu," dodal.

Tempo reforem není dostatečné

Porošenko se ve svém projevu věnoval také reformám, které mají decentralizovat státní správu, zajistit finanční pomoc Evropy a zklidnit Donbas. Předem dal najevo, že tempo reforem není dostatečné. Prohlásil, že není spokojen s prací vlády a že podporuje rozbití monopolů v klíčových státních aktivitách, přičemž doporučil začít v oblasti energetiky.

Decentralizace podle něj nemá nic společného s federalizací. "Ukrajina byla, je a zůstane jednotným státem," řekl. Decentralizace se podle něj nebude týkat národní obrany, bezpečnosti, zahraniční politiky, boje proti korupci ani územní celistvosti. Federalizaci Ukrajiny prosazuje Rusko, Porošenko ale hovoří jenom o decentralizaci moci ve prospěch regionů.

Přesně ve chvíli, kdy začal Porošenko hovořit v parlamentu, obrátil se v Moskvě na novináře mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Obvinil Kyjev, že nové boje na východě Ukrajiny vyprovokoval záměrně právě nyní, aby vyvolal nový tlak na Evropskou unii, která bude rozhodovat o prodloužení sankcí proti Rusku. "Ukrajinská strana zhoršila před blížícími se významnými mezinárodními událostmi napětí mnohokrát i v minulosti," řekl Peskov.

Boje u Marjinky

Středeční boje v okolí obce Marjinka západně od Doněcku na východě Ukrajiny byly od únorového uzavření dohod z Minska dosud nejvážnějším porušením příměří. V Bruselu to ve čtvrtek prohlásila mluvčí evropské diplomatické služby Maja Kocijančičová. Obnovení takto intenzivních bojů podle ní zřejmě vyvolá novou spirálu násilí a utrpení.

"Je třeba plně respektovat příměří, stažení všech těžkých zbraní," podotkla mluvčí evropské diplomatické služby Kocijančičová. Uvedení všech částí minských dohod do života je podle ní možné jen za předpokladu trvalého klidu zbraní, který budou moci ověřit pozorovatelé mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Právě ti, připomněla Kocijančičová, nyní oznámili, že eskalace násilí u Marjinky přišla poté, co pozorovatelé zaznamenali přesuny těžkých zbraní směrem k frontové linii. Příslušná zpráva mise OBSE upozornila na přesun velkého množství těžkých zbraní na území separatistické "Doněcké lidové republiky" směrem k obci Marjinka před vypuknutím bojů i v jejich průběhu. Uvádí také, že separatističtí představitelé nebyli ve středu v dopoledních hodinách schopni či ochotni se zástupci OBSE komunikovat.

Mluvčí evropské diplomacie upozornila, že EU systematicky apeluje na všechny strany, včetně Ruska, aby přispěly k plnému prosazení dohod z Minska. "Násilí není řešení, prosazujeme plnou realizaci dohod. Příměří je první krok, stažení zbraní druhý," uvedla. Připomněla také, že březnový summit EU spojil podobu evropských sankcí proti Rusku s prosazením minských dohod. 

Na zostření bojů reagoval i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Po jednání se svým ukrajinským kolegou Pavlem Klimkinem na Twitteru napsal, že Moskva by měla uplatnit svůj vliv na proruské separatisty na východě Ukrajiny a přimět je, aby zastavili boje.

"Musíme situaci (na Ukrajině) dostat pod kontrolu. Nesmíme dopustit, aby se zhroutil mírový proces z Minsku," uvedl šéf německé diplomacie. "Vyjasníme si s Ruskem, aby od něj vyšel signál k separatistům, že mají zastavit boje a dodržovat příměří," napsal.

Napětí v Donbasu vzrostlo poté, co se v úterý v Minsku konala schůzka takzvané kontaktní skupiny. Skončila ale bez konkrétních výsledků. Obě strany konfliktu se mezitím navzájem obviňují z ostřelování a příprav na frontální útok.

Od počátku bojů v dubnu 2014 přišlo podle údajů OSN v Doněcké a Luhanské oblasti o život více než 6 400 lidí. Příměří uzavřené v polovině letošního února je téměř denně porušováno. V posledních dnech si navíc boje opět vyžádaly oběti mezi civilisty.

Související