Země skupiny G7 jsou připraveny zpřísnit dosavadní protiruské sankce, pokud to bude kvůli situaci na Ukrajině nutné. Na summitu G7 v bavorském zámku Elmau to v pondělí prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že ale skupina dává přednost diplomatickému řešení konfliktu.

"Shodujeme se na tom, že zrušení sankcí je navázané na prosazení dohod z Minsku. A jsme také připraveni sankce zpřísnit, pokud to bude nutné a situace si to vyžádá, i když si to nepřejeme," řekla Merkelová.

Také americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci prohlásil, že protiruské sankce je třeba zachovat a v případě potřeby ještě zesílit. "Ruské síly stále působí na Ukrajině a porušují její svrchovanost a územní celistvost," řekl Obama. "Země G7 své sankce zachovají tak dlouho, dokud Rusko se svou agresí vůči Ukrajině nepřestane," dodal.

Už nyní podle Obamy mají sankce na Rusko vážný dopad. "Ruské hospodářství už značně oslabilo, rubl klesá, inflace roste," řekl Obama s tím, že ruské firmy přicházejí o mezinárodní zakázky.

"Konflikt na Ukrajině je možné řešit jedině politicky, a to na základě ujednání z Minska," uvedla také německá kancléřka. Jménem všech zemí G7 opět odsoudila loňskou ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym, označila ji za protiprávní.

Merkelová také uvedla, že země G7 jsou připraveny podpořit Ukrajinu při prosazování reforem. "Podporujeme Ukrajinu ve složitém reformním procesu, v zavádění hospodářských reforem a v boji s korupcí," řekla kancléřka.

Rusko už před vystoupením Merkelové uvedlo, že na summitu nezaznělo nic nového k sankcím vůči Rusku. Moskva ale dala najevo, že se jí nelíbí spojování sankcí s plněním minských dohod Ruskem. 

Určité nuance v názorech účastníků jsou prý však patrné. Řekl to v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. "Věnovali jsme pozornost dalším prohlášením na téma sankcí. Nejsou to nějaké nové věci," uvedl Putinův mluvčí. "Zároveň jsme ale zaznamenali, že mezi účastníky tohoto setkání jsou určité nuance v přístupech. Někteří hovoří o nutnosti pokračovat v dialogu s Ruskem, o nemožnosti řešení vážných problémů bez tohoto dialogu."

Putinův mluvčí Peskov promluvil kromě novinek k sankcím také o jejich spojování s plněním minských dohod. Tyto dohody uzavřené v běloruské metropoli v polovině února se týkají ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny, kde Moskva podle Kyjeva a Západu vojensky podporuje proruské povstalce.

Dohody mimo jiné předpokládají příměří a obsahují z obou stran závazek stáhnout těžké zbraně mimo frontovou linii. I když prudké boje od té doby ustaly, ozbrojené provokace a střety pokračují a v poslední době zesílily. Z porušování klidu zbraní se strany obviňují navzájem.

"Zatím jsme v této souvislosti neslyšeli nějaké výzvy adresované těm, kdo jsou dohody povinni plnit," řekl Peskov.

Vlažné demonstrace

Proti summitu demonstrovaly v pondělí jen desítky lidí. Sdružení Stop G7 Elmau také odvolalo plánovaný protestní pochod. Demonstrace proti dvoudennímu summitu se tak uskutečnily bez výraznějších střetů mezi odpůrci globalizace a policisty. 

Demonstranti v pondělí ráno znovu odsoudili činnost skupiny G7 a poděkovali obyvatelům Garmisch-Partenkirchenu za jejich vstřícnost vůči konání demonstrací. Malou účast na protestních shromážděních signalizovalo už to, že v neděli večer a během noci opustila většina demonstrantů tábor v Garmisch-Partenkirchenu. Do pondělního rána v něm zůstalo jen asi 300 lidí. I kvůli malé účasti proto v pondělí organizátoři protestů odvolali plánovaný závěrečný protestní pochod městem.

Nejviditelnějším pondělním protestním činem byla časně ráno akce ekologického sdružení Greenpeace, které pomocí vysoce výkonných laserů promítalo na skalní štít nedaleko zámku Elmau výzvu, aby svět využíval výhradně energii z obnovitelných zdrojů.

G7 chce rychlejší jednání o TTIP a boj s globálním oteplováním

Při jednání o dohodě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je podle závěrů summitu G7 třeba pokročit ve všech jejích oblastech. Cílem je, aby základní rámec dohody byl známý co nejdříve, nejlépe ještě do konce letošního roku. Zástupci EU už dříve uváděli, že by chtěli konečnou dohodu podepsat do konce roku 2017. 

"My Evropané jsme zde dali jasně najevo, že tuto dohodu chceme," řekla Merkelová. Podle ní však zůstává v TTIP nevyřešená celá řada otázek, které jsou pro obě strany mimořádně citlivé. "Jsou části, které jsou pro nás velmi obtížné, například téma rozhodčích soudů. Pro Američany zase nejsou jednoduché části týkající se veřejných zakázek, tedy podpory nákupu amerického zboží tamními úřady," uvedla.

Merkelová rovněž podotkla, že vzhledem k tomu, že USA už téměř dokončily vyjednávání o smlouvě o volném obchodu s tichomořskými státy, budou se moct američtí vyjednávači brzy plně zaměřit na TTIP.

V debatě o klimatických otázkách se představitelé velkých světových ekonomik dohodli na společné snaze zastavit globální oteplování. "Jako G7 jsme se jasně shodli, že potřebujeme závazná pravidla, která budou jádrem klimatické dohody z Paříže," řekla Merkelová. V Paříži se na konci roku koná konference, jejímž cílem je dosáhnout celosvětové závazné dohody na omezení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Podle Merkelové se země G7 shodly na potřebě omezit emise CO2 "v horním části" rozmezí, které doporučuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ten mluví o potřebě snížit celosvětové emise CO2 o 40 až 70 procent proti úrovni roku 2010. Dosáhnout by se toho mělo výrazným snížením podílu uhlí a ropy na výrobě elektřiny.

Do budoucna je však podle Merkelové třeba, aby se svět zcela vzdal závislosti na fosilních palivech, jako jsou uhlí, ropa a zemní plyn. 

Podle Merkelové je třeba zapojit do snah o omezení emisí i rozvojové země. Vyspělé státy jim proto podle kancléřky musí poskytnout levné technologie pro provoz obnovitelných zdrojů energie a zároveň jim nabídnout prostředky pro investice do transformace energetiky. "Hlásíme se k cíli dávat od roku 2020 každým rokem 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) ze soukromých a veřejných prostředků," řekla Merkelová.

Cameron na G7 pohrozil vlastním ministrům. Svá slova vzal zpět

Na okraj summitu prohlásil premiér David Cameron, že britští ministři, kteří nepodpoří vládní politiku vůči Evropské unii, budou muset kabinet opustit. Předseda vlády Spojeného království usiluje o vyjednání nových podmínek členství své země v evropské osmadvacítce a na konci roku 2017 chce uspořádat referendum o setrvání Británie v unii.

Cameron výrokem reagoval na nedělní prohlášení padesáti poslanců své Konzervativní strany, kteří prý chtějí aktivně bojovat za odchod země z Evropské unie, pokud premiér nevyjedná dostatečné ústupky při rozhovorech o novém postavení Británie v rámci EU. 

Cameronova mluvčí však v pondělí po jedenácté hodině premiérova slova mírnila. Poznámka o opuštění ministerských postů se prý týkala jen vyjednávacího procesu mezi Británií a EU, nikoli referenda o setrvání království v unii. Cameronova slova byla údajně špatně interpretovaná.

Mluvčí se na briefingu ale nedařilo vysvětlit, proč by některý z ministrů rezignoval uprostřed vyjednávacího procesu. Pochybnosti zavdává také skutečnost, že "objasnění" přišlo s několikahodinovým zpožděním.

Související