Krize v Česku skončila, potvrdil dnes dalšími čísly Český statistický úřad. Tuzemským domácnostem loni reálně stouply příjmy v průměru o 2,1 procenta, zatímco v letech 2011 až 2013 celkově o 5,2 procenta klesly. Růst spotřeby domácností byl loni nejvyšší za posledních šest let, ekonomika roste a stouply také firemní zisky.

Do disponibilních příjmů domácností se přitom vedle mezd či platů zahrnují příjmy z podnikání či majetku, sociální dávky, starobní důchody, ale také například přijaté půjčky, stipendia či zděděné prostředky.

Celkové hrubé disponibilní příjmy domácností loni podle statistiků vzrostly o 53,3 miliardy korun na více než dva biliony korun. Nejvyšší nárůst zaznamenaly mzdy a platy, na nichž zaměstnavatelé loni vyplatili v souhrnu téměř 1,32 bilionu korun, tedy o 50,5 miliardy korun více než v roce 2013.

"Takzvané disponibilní příjmy domácností jsou odrazem toho, jak se daří ekonomice. V případě, že český HDP i nadále poroste, projeví se to i na vyšším růstu disponibilních příjmů domácností," vysvětluje Novák.

Jak se liší výdaje domácností

Loni rostly také výdaje (meziročně o 1,7 procenta), které byly podle ČSÚ nejvyšší za posledních šest let. Důvodem je hlavně vyšší důvěra spotřebitelů, kteří přestávají mít strach z toho, že se jejich životní úroveň v brzké době opět zhorší. Kromě toho se zvýšila i kupní síla domácností.

Pokud by se obyvatel Česka rozhodl utratit celou loňskou průměrnou mzdu, která činila 25 686 korun, vystačila by mu například na 1117 kilogramů chleba, 159 kilo másla nebo 218 vstupenek do kina, vyplývá z dalšího průzkumu ČSÚ.

Desetina domácností s nejvyššími příjmy přitom utrácela 3,7krát více než desetina nejchudších domácností (pokud jde o "čistá peněžní vydání" podle ČSÚ). Například za péči o zdraví zaplatily 4,2krát více, za alkohol a tabák třikrát více.

Výrazný rozdíl je také v podílu nezbytných výdajů. U desetiny nejchudších domácností tvořily výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje či bydlení 47 procent jejich celkových výdajů. U nejbohatších domácností to bylo jen 35 procent.

Podle Nováka se tyto rozdíly dlouhodobě zvyšují. "Ceny nezbytných statků, jako jsou potraviny či výdaje za bydlení, rostou rychleji než ceny zbytných statků. Z toho mi vychází, že dochází k prohlubování těchto rozdílů," vysvětluje.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Statistici také upozorňují, že u desetiny nejchudších domácností jsou celkové příjmy tvořeny mzdami či platy jen z 51 procent a téměř třetinou k nim přispívají sociální příjmy, tedy především dávky od státu. Obtížně vychází s příjmy téměř devět z deseti těchto domácností, pro 97 procent jsou zátěží hlavně náklady na bydlení.

V desetině nejbohatších domácností mají mzdy a platy podíl na příjmech 64,7 procenta, dalších 24,2 procenta tvoří příjmy z podnikání.

Právě náklady na bydlení jsou podle Nováka položkou, která rozpočty domácností zatěžuje jednoznačně nejvíce. "U nízkopříjmových domácností je navíc jejich finanční situace ztížena skutečností, že mnoho z nich nevlastní žádnou nemovitost," doplňuje.

Domácnosti s nejnižšími příjmy mají také podle ČSÚ více členů - v průměru 3,4, zatímco v desetině nejbohatších domácností bydlí jen 1,88 lidí.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru