Průmyslová výroba v eurozóně se v dubnu meziměsíčně zvýšila o 0,1 procenta, zatímco v březnu o 0,4 procenta klesla. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat. Růst však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle agentury Reuters v průměru odhadovali na 0,3 procenta.

V celé Evropské unii se průmyslová výroba zvýšila rovněž o 0,1 procenta, v březnu naopak o 0,1 procenta klesla. V meziročním srovnání stoupla výroba v eurozóně o 0,8 procenta, v celé EU se zvýšila o 1,2 procenta.

"Evropský průmysl neodstartoval druhý kvartál zrovna na jedničku. Dubnová čísla oproti březnu ukazují výrazné zpomalení dynamiky (v eurozóně z 1,8 na 0,8 % meziročně). Z velkých ekonomik se dařilo zrychlit výrobu především Německu. Po slibných březnových číslech přišlo ale nepříjemné dubnové vystřízlivění ve Francii a Itálii, kde v dubnu průmysl víceméně zastavil a v meziročním srovnání přešlapuje na místě," uvádí hlavní ekonom Ery Jan Bureš.

Podle Bureše by měl pozitivní efekt slabšího eura a silnějšího růstu USA udržovat dynamiku evropského růstu nad jedním procentem. Přispět by měla především lepší domácí poptávka a rychlejší růst spotřeby.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,4 procenta, což bylo stejné tempo jako v posledních třech měsících loňského roku. Evropská centrální banka (ECB) minulý týden potvrdila, že v celém letošním roce by měl hospodářský růst eurozóny dosáhnout 1,5 procenta.

"Střední Evropě včetně Česka se dál daří díky vazbě na Německo a pravděpodobně i díky měnící se struktuře německého růstu, který v tuto chvíli více těží z útrat německých domácností. Středoevropský průmysl roste v průměru o poznání rychleji (dynamika překonává čtyři procenta) a to by mělo platit i po zbytek tohoto roku," dodává Bureš.