Spojené státy rozmístí v šesti východoevropských zemích 250 kusů těžké vojenské techniky, aby ujistily svou podporou spojence v NATO čelící řadě hrozeb, od tlaku Ruska po útoky teroristických skupin. V Tallinnu to oznámil ministr obrany USA Ashton Carter, který v estonské metropoli jedná s resortními kolegy z pobaltských zemí.

Podle šéfa Pentagonu půjde mimo jiné o obrněné transportéry, bojová vozidla Bradley a samohybné houfnice. Zbraně budou sloužit k vyzbrojení jednotek o síle přibližně praporu, jež budou "přinejmenším dočasně" rozmístěny v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Bulharsku a Rumunsku, řekl Carter. Německo se do programu rovněž zapojí. Nové těžké americké zbraně tam ale přepraveny nebudou, protože je už na svém území má. 

Celkem budou rozmístěny zbraně pro útvar o velikosti americké brigády, která má přibližně 5000 mužů.

Americký ministr dodal, že všechny jmenované země s rozmístěním bojové techniky vyslovily souhlas. Státy, v nichž bude výzbroj rozmístěna, byly podle Cartera vybrány podle blízkosti k vojenským cvičištím tak, aby se snížily náklady na přepravu materiálu na manévry a doba přesunu.

Jednotky se totiž budou moci v oblasti přemísťovat a účastnit vojenských cvičení. "Máme v úmyslu tyto zbraně v regionu přemísťovat do prostor vojenských manévrů, dislokace nebude statická. Cílem je umožnit dokonalejší výcvik a zlepšit mobilitu ozbrojených sil v Evropě," řekl Carter. Soustředění amerických vojenských sil bude podle něj pružné a bojová připravenost vojsk bude vyšší.

Podle Cartera rozmístění výzbroje umožní Severoatlantické alianci, aby ještě rychleji reagovala na případné vojenské krize v regionu. Zároveň americké armádě usnadní výcvik vojsk. Pentagon bude rovněž při obraně před počítačovými útoky spolupracovat se střediskem kybernetické obrany aliance, které sídlí v Tallinnu. 

Americký ministr obrany prohlásil, že budou-li USA požádány a pokud bude požadavek schválen, budou připraveny poskytnout spojencům zpravodajské informace a pozorovací kapacity, jednotky zvláštního určení, logistické útvary, dopravní letectvo a široké spektrum zbraňové podpory včetně bombardérů, stíhacích letounů a raket odpalovaných z plavidel. Tyto armádní kapacity nebudou vyžadovat účast velkých pozemních sil, upozornil Carter.

Spojené státy podle plánu oznámeného Pentagonem mohou dočasně zvýšit stav svých jednotek v Evropě, i když mnoho vojáků bude do nových prostorů převeleno z existujících evropských základen. Žádní vojáci ani žádná vojenská technika USA nebude na východ kontinentu přemístěna okamžitě, napsala agentura AP.

V pondělí Spojené státy oznámily, že se budou dodávkou zbraní, letectva a pozemních sil včetně speciálních komand podle potřeby podílet na budování nových sil rychlé reakce NATO, které mají čelit případné ruské agresi z východu a nájezdům extremistů Islámského státu z jihu. Toto oznámení spolu se zprávou o rozmístění zbraní na východě Evropy podle agentury AP svědčí o tom, že Amerika je odhodlána pomoci spojencům při obraně před ohrožením jižního a východního křídla aliance. 

Americká média o záměru USA rozmístit ve východní Evropě těžkou techniku informovala už před týdnem. Spojené státy prý chtějí tímto krokem uklidnit tamní spojence, které znervóznil ruský zásah na Ukrajině. Polsko a Litva údajně již chystají vhodné lokality pro umístění výzbroje.

V České republice podle nedávného prohlášení ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka pro rozmístění amerických zbraní vojenské důvody nejsou. "Pokud někdo cítí ohrožení, tak to je věc, kterou chápeme. Domnívám se ale, že v případě České republiky pro to vojenské důvody nejsou," řekl Zaorálek v polovině června České televizi.