Maďarsko v úterý jednostranně pozastavilo platnost azylové dohody, podle které žádost o poskytnutí azylu musí projednat ta země, v níž uprchlík poprvé vstoupí na půdu Evropské unie. V rozhovoru poskytnutém zpravodajskému webu Index a listu Die Presse to řekl mluvčí vlády Zoltán Kovács. Znamená to, že Maďarsko tak ze zemí EU nebude migranty dočasně brát zpět. Evropská komise už dala najevo, že chce od Budapešti vysvětlení tohoto kroku.

Na oznámení obratem reagovala Evropská komise. Její mluvčí prohlásila, že "Evropská komise kontaktovala maďarské úřady, aby ji vysvětlila důvody pozastavení dublinských pravidel." 

"Evropská komise požádala Maďarsko o okamžité vysvětlení povahy a rozsahu technického selhání a také jaká opatření byla přijata k nápravě situace," dodala.   

Maďarsko v poslední době čelí velké vlně migrantů, kteří na jeho území pronikají zejména ze Srbska za pomoci převáděčů. Jen od začátku letošního roku se tak do Maďarska podle úředních údajů dostalo přes 60 000 běženců pocházejících především ze zemí Blízkého východu a ze severu Afriky.

Rozhodnutí Maďarska nebrat zpět žadatele o azyl, kteří se rozhodli pokračovat dál na Západ, je podle premiéra Bohuslava Sobotky reakcí na situaci kolem kvót pro uprchlíky. 

Kovács uvedl, že důvodem pozastavení azylové dohody je "ochránit maďarské zájmy". "Loď je plná," řekl v narážce na vysoký počet ilegálních migrantů, s nímž se jeho země v současné době potýká.

"Maďarský azylový systém je přetížený, je nejpřetíženější mezi členskými státy EU, které jsou zasaženy ilegální migrací," citovala agentura Reuters z prohlášení, které později vydal kabinet premiéra Viktora Orbána. "Maďarská vláda využila všechny kapacity, které má k dispozici. Situace vyžaduje rychlou reakci. Maďarsko v této eskalující situaci musí podniknout kroky ještě před rozhodnutím EU," zdůrazňuje se v dokumentu.

Evropská komise v první reakci podle Reuters uvedla, že zmíněná dohoda žádné své vypovězení nepředpokládá a že požádala Maďarsko o vysvětlení oznámeného kroku. Budapešť prý ostatním zemím sdělila, že jde o technický problém, a EU chce vědět, co bylo k jeho odstranění učiněno.

Maďarská vláda minulý týden v souvislosti s vlnou uprchlíků oznámila, že na hranicích se Srbskem nechá postavit čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, který by měl pomoci zabránit nekontrolovatelnému pronikání migrantů. Ve středu by ministerstvo vnitra mělo předložit plán realizace tohoto záměru.

Sobotka: Situaci kolem uprchlíků nelze řešit jednostrannými kroky

Dopad maďarského rozhodnutí na Českou republiku bude podle premiéra jen nepřímý vzhledem k tomu, že Česko nemá společné hranice s Maďarskem, odkud uprchlíci míří spíše do Rakouska a do Německa. "Ten dopad na Českou republiku bude spíše nepřímý, nicméně je to určitý negativní signál toho, že Evropa není schopna řešit současnou uprchlickou krizi," řekl Sobotka.

Premiér uvedl, že kvůli uprchlické vlně vzniká napětí uvnitř schengenského prostoru, které ale nelze řešit jednostrannými kroky. Podobně Zaorálek pokládá maďarský krok za signál, že je třeba se na řešení uprchlické otázky v rámci EU dohodnout. "Protože není dobré, když jednotlivé státy začínají vypovídat respektování dohod a smluv, které jsou základem systému, ve kterém se pohybujeme," řekl ministr.

Dublinské nařízení stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do níž žadatel vstoupil jako první na území unie. Právní předpis má zaručit, že žadatel nebude vracen z jednoho státu unie do druhého a má také vyloučit vícenásobné podávání žádostí o azyl v EU.

Toto nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 604/2013 je účinné od 1. ledna 2014. Je už druhou úpravou (resp. náhradou) Dublinské konvence, přijaté 15. června 1990 v Dublinu tehdy 12 zeměmi Evropského společenství, která pro ně vstoupila v platnost 1. září 1997.

Nařízení mimo jiné stanoví, že kterýkoli členský stát se může odchýlit od kritérií příslušnosti, zejména z humanitárních důvodů a z důvodu solidarity, aby bylo možné sloučit dohromady rodinné příslušníky nebo příbuzné a posoudit žádost o mezinárodní ochranu, která byla podána tomuto nebo jinému členskému státu, i když pro toto posouzení není příslušný.

Související