Šéf jordánské expozitury humanitární organizace Norwegian Refugee Council (NRC) Petr Kostohryz pracuje se syrskými uprchlíky v Jordánsku a jižní Sýrii. V rozhovoru pro DVTV vyvrací evropský obraz syrského uprchlíka, který musí být nezbytně chudým a nevzdělaným člověkem, jenž představuje hrozbu.

"V rámci Blízkého východu jsou Syřané nadprůměrně vzdělaní. Jsou nám více podobní než obyvatelé jiných částí Arabského poloostrova," říká Kostohryz.

Podle něj by se Češi měli bát spíše strachu v sobě. Hysterie prý vytváří obrázek nepřítele, který se valí ze všech stran a je laciným zdrojem politických bodů. Kostohryz navíc neví, čeho by se Češi měli bát, protože Česká republika není pro většinu uprchlíků cílovou stanicí – má totiž pověst nepříliš pohostinné země.

Kostohryz z vlastní zkušenosti vyvozuje, že většina uprchlých Syřanů žijících v táborech v sousedních zemích, jako jsou Egypt, Libanon nebo Jordánsko, se chce do své země po konci konfliktu vrátit. Nemožnost pracovat a tenčící se vlastní zdroje je nutí ke snaze dostat se do Evropy. Hlavní motivací je pro ně snaha zajistit svou rodinu. Například 85 % syrských uprchlíků v Jordánsku žije pod místní hranicí chudoby.

Ze Sýrie do sousedních států utekly kvůli válce 4 miliony lidí z celkové populace 22 milionů. Spekuluje se, že dalších 10 milionů Syřanů je uvnitř země neustále v pohybu a hledá zázemí v neutichajícím konfliktu. Celá Evropa čelí nárůstu ilegálních imigrantů především do zemí na západě kontinentu. Kabinet Bohuslava Sobotky stále spekuluje, kolik uprchlíků by Česká republika přijala. Podle posledních informací by to mělo být kolem 1800 lidí v následujících dvou letech.