Izraelská Národní knihovna podle izraelských médií musí dohledat rukopisy Franze Kafky, které jí minulý týden přiřkl soud. Rukopisy, jež měly být dle spisovatelovy poslední vůle zničeny, jsou nyní podle verdiktu majetkem knihovny. Dosud byly v rukou dcery sekretářky Kafkova přítele a vydavatele jeho děl Maxe Broda.

Brod se rozhodl nesplnit Kafkovu poslední vůli a rukopisy si ponechal. Jeho sekretářka Esther Hoffeová po Brodově smrti v roce 1968 tento majetek zdědila. Část rukopisů prodala a zbytek po její smrti přešel do vlastnictví jejích dcer Evy a Ruth. Dnes žije už jenom Eva.

Knihovna se podle izraelského tisku nyní snaží dohledat rukopisy, z nichž některé jsou staré století a byly přechovávány v nevyhovujících podmínkách. Část je uložena v bankovních sejfech rodiny Hoffeových v Curychu a Tel Avivu. Zatím ale nikdo neví, co přesně v trezorech je.

"Bohužel jsme zatím našli jenom deset sejfů a v nich byla pouze část pozůstalosti. Nebyly tam cenné rukopisy, o nichž víme, že existují. Obávám se, že to nejdůležitějšího z dědictví bude ukryto a vyvezeno nelegálně k prodeji tomu, kdo zaplatí nejvíc," řekla odbornice na Kafkovo dílo Anat Perryová, jež knihovně pomáhala v soudním sporu.

Za jednu z nejcennějších položek se považují deníky z let 1913 až 1924, kdy Kafka tvořil. Perryová se obává, že je rodina Hoffeových převezla na tajné místo.

Právník Ehud Sol byl při otvírání sejfů ve Švýcarsku a řekl, že soud nebyl schopen sestavit vyčerpávající seznam položek, které mají být v dědictví po Brodovi. Navíc nikdo neví, jaká část rukopisů byla uložena v bankách a jakou si Esther Hoffeová nechala doma nebo v sejfech, o nichž se zatím neví.

Hoffeová se o dědictví soudila dlouho a k nejasnostem přispěla, když v době procesu oznámila, že jí vtrhli do bytu v Tel Avivu neznámí lidé. Nevyšetřilo se, zda a co z bytu zmizelo.

Knihovna navíc zjistila, že některé z rukopisů, které rodina Hoffeových stačila prodat na aukcích, Hoffeové vůbec nepatřila. Není ještě jasné, zda knihovna povede mezinárodní soudní řízení a dohledá tyto rukopisy.

K "zákazníkům" Esther Hoffeové patřil mimo jiné literární archiv v německém Marbachu. Rukopis románu Proces prodala Hoffeová v roce 1988 na aukci Sotheby’s v Londýně za milion liber (37 milionů korun). Kupcem byl švýcarský obchodník, který rukopis předal archivu v Marbachu.

Nákup s využitím prostředníka je ale porušením Brodovy poslední vůle, protože Brod chtěl, aby byl jeho majetek darován nějakému veřejnému archivu, nikoli rozprodán na aukci. Jako vhodný příklad jmenoval právě Národní knihovnu v Jeruzalémě. Výslovně zakázal převoz majetku jakékoli instituci v Německu, protože jeho příbuzné stejně jako Kafkovy sestry zabili nacisté.

Právník Meir Heller, který ve sporu hájil knihovnu, soudu předložil zachované dokumenty, v nichž Brod o Němcích hovoří jako o "prokletém národě", s nímž si musí vyřídit "zvláštní účet". Brod Kafkovy rukopisy vyvezl z Prahy v roce 1939 a usadil se v Tel Avivu.

Související