Německá prokuratura požaduje pro souzeného někdejšího dozorce v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim Oskara Gröninga tři a půl roku vězení. Řekl to v úterý prokurátor Jens Lehmann ve své závěrečné řeči u soudu v německém Lüneburgu, kde vrcholí proces s 94letým mužem obviněným z podílu na zabití 300 000 maďarských Židů v plynových komorách.

"Jsme svědky události, která je na hranici lidské představivosti," prohlásil prokurátor. Žaloba ho především obviňuje z toho, že se podílel na rozdělování nově příchozích deportovaných Židů na ty, kteří mohou pracovat, a ty, kteří mají být ihned zabiti.

Přesto je prokurátorův návrh ve spodní hranici možné trestní sazby, která v tomto případě umožňuje soudu poslat viníka do vězení na tři až 15 let. Lehmann ve své řeči připustil, že Gröningův podíl na vraždách v rámci Operace Maďarsko z jara 1944 nebyl velký. Zároveň ocenil, že obviněný vše spontánně přiznal. 

Soud, který je možná svědkem posledního procesu s nějakým bývalým nacistou, si nyní vyslechne další závěrečné řeči. Rozsudek se očekává do konce července. Soud se přitom nemusí řídit návrhem prokurátora, ale zpravidla se od něj moc neodlišuje.

Gröning minulý týden prostřednictvím svého právníka znovu uznal své morální selhání. Přiznal, že i když se na vraždách nepodílel přímo, svým konáním přispíval k fungování osvětimského systému. Avšak o odpuštění prý může prosit jen boha.

Gröning, médii přezdívaný "účetní z Osvětimi", byl v táboře smrti dobrovolníkem jednotek SS do roku 1944. Podle prokurátora se neúčastnil přímo násilností, ale například prohlížel zavazadla zabavená přijíždějícím vězňům a vybíral z nich peníze. Ty pak posílal do Berlína.

Související