Rusko ve středu vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN k 20. výročí srebrenického masakru. Krveprolití z roku 1995 navrhované usnesení odsuzovalo a označovalo za genocidu. Podle ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina britský návrh rezoluce "není konstruktivní, je konfrontační a politicky motivovaný." Z celkem 15 členů Rady bezpečnosti se čtyři - Čína, Nigérie, Angola a Venezuela - zdržely hlasování a zbylých deset zemí hlasovalo pro, uvedla agentura Reuters.
Rezoluce se měla schvalovat již v úterý, hlasování bylo ale o den odloženo a Británie a Spojené státy se v mezičase snažily přesvědčit Rusko, aby usnesení nevetovalo.
Již dva mezinárodní soudy označily povraždění více než 7000 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici za genocidu. Ruský velvyslanec při OSN se ale odmítl zaměřit jen na Srebrenici s tím, že i bosenští Srbové a Chorvati během války trpěli. Moskva proto namísto toho navrhovala, aby byly v dokumentu odsouzeny všechny závažné zločiny spáchané v devadesátých letech minulého století během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii.
"Vina za to, co se dělo v minulosti, je kladena jen na jeden národ," okomentoval ruské hlasování Čurkin. "Naše hlasování proti... nicméně neznamená, že jsme hluší k utrpení obětí ze Srebrenice a z dalších oblastí Bosny a Hercegoviny," dodal.
Podle britského velvyslance při OSN Petera Wilsona je Londýn ruským vetem "pobouřen". "Rusové svým činem pošpinili památku všech, kteří zemřeli během genocidy ve Srebrenici," uvedl Wilson. "Rusko bude muset obhájit své chování před rodinami více než 8000 lidí zavražděných během nejhoršího zvěrstva v Evropě od druhé světové války," dodal.
Text Brity navrhované rezoluce odsoudilo i Srbsko a bosenští Srbové. "Mezi Srby v Bosně a Hercegovině panuje shoda v tom, že tato rezoluce je protisrbská, protože nezmiňuje srbské oběti z oblasti Srebrenice. Proto nikdy nebude přijata všemi národy Bosny a Hercegoviny. Její přijetí (v RB OSN) z tohoto důvodu nebude mít pozitivní dopad," napsal již dříve v dopise generálnímu tajemníkovi OSN Srb Mladen Ivanić, současný předseda tříčlenné kolektivní hlavy bosenského státu.
Srbští a bosenskosrbští vůdci, kteří mají k Rusku velmi blízko, se snažili před hlasováním lobbovat u ruského prezidenta Vladimira Putina, aby si zajistili neschválení rezoluce. Srbský premiér Aleksandar Vučić na mimořádném zasedání vlády v úterý v noci uvedl, že Brity navrhovaná rezoluce "jen rozděluje" a přispívá k vyvolávání nenávisti.
Rusko by se mělo za své veto stydět, okomentovala hlasování Munira Subašičová, předsedkyně sdružení srebrenických matek, která při krveprolití přišla o svého manžela a syna. "Dvacet let poté Rusko ukázalo, že podporuje zločin namísto spravedlnosti," dodala. Srbský prezident Tomislav Nikolić naopak uvedl, že Rusko "zabránilo pokusu pošpinit celý srbský národ" a projevilo se jako opravdový a čestný přítel.
Bosenskosrbské ozbrojené síly se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských (dnes bosňáckých) chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.
