Schůzkami čtyř pracovních podskupin začala v úterý v běloruském Minsku konference takzvané kontaktní skupiny, která sdružuje zástupce Ukrajiny, Ruska a donbaských povstalců. Cílem jednání, které zprostředkuje šéf Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), srbský ministr zahraničí Ivica Dačić, je zajistit plnění únorových mírových dohod a stabilizovat situaci v Doněcké a Luhanské oblasti.
Pracovní skupiny na neveřejném jednání debatují o politických, hospodářských, bezpečnostních a humanitárních otázkách východoukrajinského urovnání. Na jejich práci odpoledne naváže plenární schůze, jejímž tématem má být demilitarizace strategické obce Šyrokyne na předměstí Mariupolu a odsun výzbroje menšího kalibru z frontové linie.
Mluvčí separatistů v pondělí oznámil, že povstalecké jednotky už předem zahájily stahování výzbroje ráže menší než 100 milimetrů, což je závazek jdoucí za rámec minských mírových dohod. Ty stanoví odsun těžkých zbraní s kalibrem nad touto hranicí.
Kyjev ale tvrzení povstalců označil za propagandu a odsun nepotvrdil ani představitel OBSE. Z fronty kromě toho podle pozorovatelů stále ještě nebyla stažena ani těžká výzbroj vyšší ráže.
Porošenko: Založme ještě pátou skupinu
Místopředseda kontrolní mise Alexander Hug v úterý uvedl, že pozorovatelé sice zaznamenali pohyb povstalecké výzbroje, nemohou ale potvrdit, že zbraně se přesouvají do povstaleckého týlu, jak tvrdí separatisté. Ti navíc dali najevo, že v případě nutnosti vrátí výzbroj na frontu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle úterních zpráv kyjevského tisku navrhl, aby se počet pracovních podskupin kontaktní skupiny zvýšil ze čtyř na pět. Nová podskupina by se podle něj měla věnovat obnovení ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem v místech, která dosud ovládají separatisté.
Rusko ale návrh obratem zavrhlo. Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin prohlásil, že návrh by jen zablokoval pokrok ve zbylých čtyřech skupinách. Podle ukrajinských komentátorů si Moskva uvědomuje, že po uzavření rusko-ukrajinských hranic by povstalci bez dodávek ruských zbraní a bez ruských posil nemohli tlaku ukrajinské armády dlouho odolávat.
Návrat rusko-ukrajinské hranice pod kontrolu Ukrajiny předpokládají minské mírové dohody. Mělo by se tak ale stát až po vyřešení všech politických aspektů krize, zejména po provedení decentralizace státní správy a komunálních volbách.
