Když jsem nedávno shlédl prezentaci Chrise Urmsona, šéfa projektu samoříditelných aut v Googlu, o tom, proč tradiční automobilky v boji o budoucnost automobilového průmyslu začínají ztrácet, byla z jeho argumentů cítit krásná paralela na český finanční trh. Taky zde máme establishment, který o inovacích a nových vymoženostech při každé příležitosti mluví, ale reálný dopad na komfort a peněženku klienta jim uniká. Světové automobilky, stejně jako české finanční instituce, mají zato, že žijí ve vlastním světě, hezky v izolaci, a že staré pořádky (čti klienta) jim nikdo nevezme. Taxikáři a hoteliéři by mohli vyprávět.

Pojišťovny, zejména ty velké, v Česku dospěly k názoru, že inovace = regulace. Pod heslem “pojďme zabetonovat trh a ještě to klientovi prodáme jako výhodu,” prolobovaly legislativu, která jim měla zajistit kontrolu nad trhem - minimálně životního pojištění - na léta dopředu. Je ve hvězdách, jak tato iniciativa dopadne. Bohužel ale konkrétní dopad, který Šinclův paskvil už přinesl, je, že posunul celou debatu o budoucnosti životního pojištění, ochraně klienta či roli zprostředkovatelů zcela mimo realitu. Místo debaty o měnících se návycích spotřebitelů, roli technologií a globálních trendech diskutujeme o tom, jestli je 200% odměna zprostředkovateli moc nebo málo a zda dělají větší podvody pojišťováci z pojišťoven, nebo finanční poradci.

V mnohém to připomíná debatu taxikářů, kteří se tak dlouhosnažili zakonzervovat trh, tak dlouho se hašteřili mezi sebou, tak dlouho drželi za pomoci úřadů faktický oligopol, až jim Uber vypustil rybník. Že jsou finance jiné? V čem přesně? Z bankovních účtů, úvěrů, pojistek a jiných finančních produktů se postupně stávají úplně stejné komodity jako je jízda taxíkem, přespání v hotelu nebo nákup televize. Stejně jako se díky technologiím zjednodušil přístup klientů k těmto produktům, změnilo se i jejich vnímání. Bez mobilní aplikace jsme si také nedovedli představit, že budeme vědět, jak daleko je nejbližší taxík. Bez online srovnání jsme také netušili, kde mají nejnižší cenu pračky. Pokud si dnes pojistku místo u pojišťováka naklikám online, zařadím si ji do stejné kategorie jako jízdenku, letenku nebo slevový voucher. Bude z ní komodita jako každá jiná.

Inovátoři stojící za Uber, Airbnb nebo Lending Club mají jedno společné. Rozumějí trendům a jejich dopadům. Rozumějí klientům a jejich novým návykům. Ukazují, kudy trh skutečně půjde. A je jedno, jestli v dopravě, ubytování nebo ve financích. Je jen otázkou času, kdy i na malý český finanční trh vstoupí hráč, který zcela změní pravidla hry. Pokud povedeme smysluplnou debatu o tom, co klient dneška potřebuje, budeme mít alespoň šanci se s touto revolucí vyrovnat a na trhu přežít.