Koncem minulého týdne bombardovala turecká letadla pozice Islámského státu, stejně tak ale i kurdské separatisty. Na žádost Turecka se v úterý sešli velvyslanci NATO.

Velvyslanci se sešli po sérii teroristických útoků z posledních dní. Hned na začátku jednání generální tajemník Jens Stoltenberg prohlásil, že projev terorismu nemůže být tolerován či ospravedlňován. Podle jeho slov je NATO se svým tureckým spojencem "plně solidární".

Turecká strana podle Stoltenberga na úterní schůzce nepožádala o dodatečnou alianční vojenskou přítomnost. "Všichni víme, že Turecko je spolehlivý spojenec. Má schopné ozbrojené síly, druhou největší armádu v alianci," poznamenal generální tajemník NATO.

Závěrečné prohlášení z úterního jednání se ale ani slovem nezmiňuje o souběžných tureckých útocích na tábory zakázané Kurdské strany pracujících (PKK). "Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu," řekl k tomu médiím český zástupce u NATO Jiří Šedivý.

Erdogan vyloučil mírové rozhovory s tureckými Kurdy

Narážel tím na situaci z posledních dní, kdy Turecko válčí nejen s radikálními islamisty, ale i s ozbrojenci PKK, s nimiž poslední tři roky jednalo o míru.

Turecký prezident Erdogan navíc v úterý vyloučil pokračování mírového procesu s kurdskými povstalci. Řekl také v narážce na politické soupeře, že politici, kteří udržují kontakty s "teroristickými skupinami", by měli přijít o imunitu a mají být postaveni před soud.

Turečtí Kurdové bojovali o autonomii přes 20 let a v roce 2012 se s vládou dohodli na mírovém řešení. Rozhovory ale zatím nepřinesly žádnou dohodu. "Nemůžeme pokračovat v mírovém procesu s těmi, kdo ohrožují národní jednotu a bratrství," řekl Erdogan. 

Erdogan také prohlásil, že Turecko má stále zájem o novou nabídku na odkup raketového obranného systému z Číny. Ankara hovoří o nákupu čínského systému od roku 2013, čímž zneklidnila jak Spojené státy, tak NATO, jehož je členem. Podle informací z předloňska má jít o zakázku v hodnotě 3,4 miliardy dolarů (83 miliard korun). Jednání s Číňany ale váznou a Ankara mezitím obnovila rozhovory s americkými a evropskými společnostmi.

Boje proti IS i Kurdům

Turecko minulý týden vstoupilo do bojů proti islámským radikálům v Sýrii a zároveň zahájilo tažení proti tureckým Kurdům ze zakázané Kurdské strany pracujících.

V tureckém provládním tisku se také objevily titulky stavící na roveň terorismus Islámského státu a Kurdů, zejména v PKK. Někteří komentátoři dokonce spekulovali o tom, že za atentátem v Suruçi stojí Kurdové.

Prezident Erdogan "využil" atentát v Suruçi a kromě příznivců Islámského státu policie údajně zatkla asi tři stovky kurdských separatistů a dalších radikálních odpůrců režimu.

Podle tisku má tento zásah i podporu veřejnosti. Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tím může posílit své postavení před možnými mimořádnými parlamentními volbami. AKP sice získala v nedávném hlasování nejvíce křesel v parlamentu, ale stále se jí nedaří sestavit vládu. Politici Republikánské lidové strany, se kterými AKP jedná o koalici, minulý týden prohlásili, že nové volby jsou pravděpodobné.

USA v úterý útoky turecké armády na PKK označily za "jednoznačný akt sebeobrany". Strana kurdských pracujících podle Washingtonu spáchala teroristické činy, a proto je agresorem ona, nikoli Ankara.

Naopak Bagdád letecké údery odsoudil jako "nebezpečnou eskalaci a porušení suverenity" Iráku. Premiér Hajdar Abádí vyzval Ankaru, aby respektovala dobré vztahy obou zemí. Irák se podle něj nicméně cítí povinen postarat se o zastavení útoků na Turecko vedených z iráckého území.

Související