Rusko ve středu na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku podle očekávání vetovalo návrh na zřízení mezinárodního tribunálu pro vyšetřování loňské katastrofy malajsijského letadla nad Donbasem.

Ruský zástupce v radě Vitalij Čurkin byl přitom jediný, kdo se postavil proti. Jedenáct členů Rady bezpečnosti OSN návrh podpořilo, Čína, Angola a Venezuela se hlasování zdržely.

Prezidentské volby v Burundi nebyly svobodné. OSN kritizuje omezení projevu i médií - čtěte ZDE

Rusko má jako stálý člen Rady bezpečnosti v nejvyšším orgánu OSN právo veta, a tak návrh, který předložila Malajsie, neprošel. Moskva předem varovala, že návrh zablokuje. Ruské vedení se obávalo, že tribunál se změní v arénu protiruských výpadů, a upozorňovalo, že ustavení jakéhokoli soudu musí předcházet nalezení viníků.

O nich vládnou mezi Ruskem na jedné a Ukrajinou a západními státy na druhé straně spory.

Rusko už dříve předložilo vlastní návrh rezoluce, který vyzývá k nalezení a potrestání viníků, ale zmínku o tribunálu neobsahuje. Návrh v Radě bezpečnosti nezískal podporu. K autorství nynějšího návrhu rezoluce, který Rusko vetovalo, se přihlásily Nizozemsko, Ukrajina, Austrálie a Belgie.

Katastrofu z loňského července nepřežilo všech 298 lidí, kteří na palubě malajsijského boeingu cestovali z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Většinu cestujících tvořili Nizozemci. Podle Kyjeva a většiny západních expertů stroj zničila raketa země–vzduch odpálená z území kontrolovaného proruskými separatisty. Rusko ale tvrdí, že letoun mohl být zasažen raketou vzduch–vzduch, kterou odpálil ukrajinský bojový letoun. Podle jiné ruské verze byl stroj zasažen raketou vystřelenou z ukrajinských pozemních baterií.

Podle ukrajinských médií středečním hlasováním zápas o ustavení tribunálu nekončí. Ukrajinská diplomacie údajně zvažuje, že návrh na jeho vytvoření předloží na nejbližším zasedání Valného shromáždění OSN. Tam by k jeho schválení stačily dvě třetiny hlasů a Rusko by veto uplatnit nemohlo.

Ukrajina, kde ke katastrofě došlo, se práva na vyšetření havárie vzdala ve prospěch Nizozemska, kam byly trosky letounu přepraveny.

Šetření řídí nizozemský úřad pro leteckou bezpečnost, který se zabývá příčinou katastrofy, ale nehledá viníky. O ty se zajímá úřad nizozemského generálního prokurátora, který do vyšetřovacího týmu zařadil experty z Ukrajiny a států, jejichž občané byli mezi oběťmi.

Ruští odborníci v týmu nejsou.

I to je podle ruských médií důvodem, proč se Moskva k vyšetřování katastrofy staví podezíravě. Rusko si opakovaně stěžuje, že jeho údajné důkazy vyšetřovatelé přehlížejí a odmítají vzít v úvahu i ty verze události, v nichž jako viník katastrofy figuruje ukrajinská armáda.

Ruský postoj dnes v Radě bezpečnosti vyvolal krajně odmítavé reakce. Malajsijský delegát prohlásil, že jeho země se v pátrání po vinících "nikdy nevzdá". Využije konzultací s dalšími zainteresovanými státy ve snaze najít jiné varianty stíhání viníků. "To, co se dnes stalo, nás nezastaví," prohlásil malajsijský delegát.

Za tragédii označila ruské veto stálá americká zástupkyně v OSN Samantha Powerová. "Žádné veto nemůže zablokovat vyšetřování tohoto hrozného zločinu. Žádné veto neotřese našimi závazky vůči obětem, jimž musíme zajistili spravedlnost a důstojnost," prohlásila.

Podle ruského delegáta Čurkina šlo ale autorům návrhu rezoluce jen o propagandistické cvičení. Návrh je podle něj právně i politicky neudržitelný. "Autoři návrhu odmítli jednat v duchu spolupráce a předložili své znění s vědomím, že žádné pozitivní následky to mít nebude," citovala Čurkina agentura TASS.

Ruský delegát zvlášť zdůraznil, že katastrofu letadla nad Donbasem nelze označit za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, což je podle Charty OSN podmínkou pro vytvoření mezinárodního tribunálu.

Těsně před středečním hlasováním se o změnu ruského stanoviska pokusil nizozemský premiér Mark Rutte, který se telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten ale jeho argumenty nevyslyšel.

Související