Nový vůdce radikálního hnutí Tálibán Muhammad Mansúr ve svém prvním poselství vyzval své bojovníky k jednotě a slíbil pokračovat v povstání proti afghánské vládě. Svatá válka má podle něj pokračovat, dokud v zemi nebude nastoleno islámské právo šaría.

"Musíme všichni pracovat na zachování naší jednoty. Rozdělení našich řad poslouží jen našim nepřátelům a poškodí nás," řekl Mansúr v poselství, jehož zvukový záznam v sobotu novinářům rozeslal mluvčí Tálibánu.

V hnutí znějí i hlasy nesouhlasící s Mansúrovým nástupnictvím po smrti zakladatele a vůdce Tálibánu mully Muhammada Umara, připomněla agentura AFP. Podle jejích zdrojů bylo proti Mansúrově jmenování vůdcem hnutí několik členů vedení hnutí, včetně tří zakládajících.

Tálibán ve čtvrtek potvrdil Umarovu smrt a ohlásil, že jeho nástupcem byl zvolen Mansúr. Ten v sobotu potvrdil, že jeho zástupcem se stal Siradžuddín Hakkání, syn obávaného vůdce extremistů Džalaluddína Hakkáního, jehož síti Hakkání se přičítají nejvražednější sebevražedné atentáty.

Několik zdrojů blízkých této skupině oznámilo, že Džalaluddín Hakkání rovněž zemřel nejméně před rokem. Avšak mluvčí Tálibánu tyto zprávy následně popřel.

Mansúr se zmiňuje také o mírových rozhovorech s afghánskou vládou, avšak podle agentury AP není jasné, zda jednání podporuje, anebo je proti nim. Ani nebylo možné nezávisle ověřit, zda skutečně hovoří Mansúr.

"Nepřítel tvrdí, že existuje mírový proces. Ale víte, že nepřítel šíří hodně propagandy," uvedl v asi třicetiminutovém poselství, namluveném v paštúnském jazyku.

Pákistán ve čtvrtek ohlásil, že se kvůli Umarově smrti odkládá druhé kolo mírových rozhovorů mezi afghánskou vládou a představiteli Tálibánu, naplánovaných na pátek v rámci úsilí ukončit 14 let trvající válku.

První kolo mírových rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Afghánský prezident Ašraf Ghaní stanovil mírový dialog s Tálibánem za svou prioritu.

Tálibán vládl Afghánistánu od roku 1996, než byl jeho režim svržen v roce 2001 během invaze vedené Spojenými státy.

Umar se stal vůdcem Tálibánu v roce 1994, kdy začínal s asi padesátkou ozbrojených studentů náboženské školy, podle čehož dostalo hnutí i název. Během dvou let se jejich řady natolik rozrostly, že Tálibán dobyl většinu Afghánistánu. V zemi pak začal přísně uplatňovat islámské právo šaría.

Úřady v provincii Uruzgán na jihu země v sobotu oznámily, že bojovníci Tálibánu obklíčili policejní stanici, kde drží asi 70 policistů jako rukojmí. Místní policejní náčelník uvedl, že v boji zatím padlo pět strážců zákona, další čtyři byli zraněni. "Jestli jim nepřijdeme na pomoc, všech 70 policistů bude zabito nebo zajato," varoval podle AP.

Související