Neúspěšní žadatelé o azyl mohou ve Finsku podle nového zákona požádat o finanční příspěvek, pokud se dobrovolně rozhodnou vrátit do vlasti.

Nárok na peníze mají rovněž ti, kteří své žádosti o azyl sami stáhnou. Finsko jim také proplatí náklady na cestu domů. Na svém webu o tom v úterý informovala finská televize YLE.

Část příspěvku dostanou lidé ještě před odjezdem, zbytek pak po návratu do vlasti. Výše pomoci závisí na ekonomické úrovni země, do které se migranti vrací. Repatriovaní uprchlíci tak mohou získat od několika stovek eur (několik tisíc korun) až po zhruba tisíc eur (27 tisíc korun).

Na nejvyšší částku mají nárok lidé ze zemí jako Afghánistán, Irák či Somálsko. Celková suma se může navýšit o další příplatky za to, že se žadatel stal například obětí pašeráků lidí. 

Helsinky si od tohoto opatření slibují, že uspíší repatriaci lidí, kteří představují pro zemi ekonomickou zátěž, a také těch, kteří nemohou být nuceně deportováni. Některé země totiž přijímají zpět pouze ty uprchlíky, kteří o návrat do vlasti sami požádají. Mezi ně patří například Irák. 

Řecké úřady nestíhají zpracovávat žádosti

S problémy s žadateli o azyl a jejich repatriací se potýká také Řecko. V pondělí zveřejnila řecká policie, že kvůli nelegálnímu pobytu bylo zadrženo celkem již 156 tisíc lidí. 

Na Kosu v úterý několik set uprchlíků zablokovalo hlavní pobřežní silnici na protest proti pomalému průběhu administrativních procedur. Policisté zasáhli proti demonstrujícím hasicími přístroji a obušky a několik stovek lidí uprchlo v panice.

Jorgos Kyritsis, starosta města Kos, řekl, že místní úřady, včetně policie a pobřežní hlídky, si nejsou schopné s přílivem běženců poradit. "Situace na ostrově se vymkla kontrole," řekl podle agentury Reuters. "Je tu reálná hrozba krveprolití," varoval. Podle nejmenovaného řeckého činitele na ostrov přijede oddíl pořádkové policie a další policejní posily z dvou sousedních ostrovů.

Běženci na Kosu přebývají v parcích a na náměstích, před stadionem vyčleněným pro přijímání a zpracování registračních žádostí se tísní dav asi 1500 lidí. 

Udržet pořádek mezi čekateli na registraci, přístřeší a jídlo na všech řeckých ostrovech se snaží místní policie a pobřežní stráž. Od začátku roku 2015 sem dorazilo již 124 tisíc lidí, několikanásobně víc než vloni. 

K incidentu došlo i přímo na moři

Turecká pobřežní stráž oznámila,  že v úterý pomáhala skupině 330 Syřanů, kteří se k Řecku vydali na osmi člunech. Bylo mezi nimi několik desítek dětí včetně pěti novorozenců, některé z žen byly viditelně těhotné.

"Říkali nám, že nás Evropa přijme, ale zavřela nám dveře před nosem. Budeme se snažit dostat se do Řecka každý den," řekl uprchlík Abdal z Damašku agentuře Reuters.

Podle výpovědi několika Syřanů na moři čluny zastavila řecká pobřežní stráž, nařídila vylít benzín do vody a ponechala čluny jejich osudu. To ale mluvčí řecké stráže kategoricky popřel. Incident se stal podle něj ve vodách u tureckého města Bodrum a řecká stráž při něm nebyla.

Turecko přijalo na své území od začátku syrských bojů na 1,8 milionu syrských uprchlíků. Minulý týden prý turecká pobřežní stráž musela z moře pomáhat 700 uprchlíkům, což je týdenní rekord. "Jde o kalamitní nárůst, nemáme zdroje, abychom to zvládli," sdělil jeden ze strážců.

Související