Během čtvrtka se obloha v okolí chemičky Unipetrol zatáhla. Místní se báli popílku a černých sazí, které doprovázely požár, a tak někteří z nich i opouštěli domovy. Přitom později jak zástupci chemičky, tak i ministr životního prostředí Richard Brabec opakovali, že se do vzduchu žádné toxické látky nedostali.
Problém byl v nedostatku informací, které se do některých obcí dostávaly. Například starosta Horního Jiřetína si stěžoval na nedostatek informací ze strany chemičky i hasičů především v bezprostředních desítkách minut po explozi.
"První informaci jsem dostal kolem desáté hodiny, což bylo hodinu a půl po výbuchu. Zpráva byla velmi obecná. Pouze, že v chemičce došlo ke krizové události, ale nic konkrétního," uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
První kusé zprávy získal od hasičského Integrovaného záchranného systému (IZS). Celé dopoledne ale nemohl občanům říct, nakolik je situace vážná, jestli je potřeba evakuace nebo zda neunikly do vzduchu jedovaté zplodiny.
"Během dne jsme dostali několik zpráv z Litvínova. Ty moc občany neuspokojily, protože jejich sdělení bylo pouze, že vypukl požár, který je pod kontrolou, a že se nemá větrat. Když vidíte stovky metrů vysoký černý kouř, tak se lidem nedivím, že se báli," dodává Buřt s tím, že situace sice zřejmě byla nepřehledná, ale i tak by se vždy měl najít čas na informování lidí.
Podobným situacím by mohl podle Buřta například bezpečnostní štáb, jehož součástí by byli i zastupitelé menších měst v nejbližším okolí chemičky. Štáb by se scházel i mimo krizové situace. "Lidé mají podvědomě z chemičky strach. Pravidelná setkávání by byla vhodná i třeba kvůli průběžné informovanosti," navrhuje jiřetínský starosta.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
V současnosti už pravidelné setkání managementu chemičky se zastupiteli existuje. Zhruba dvakrát ročně se schází zástupci Unipetrolu, kde informují o budoucích plánech, hospodaření a také bezpečnosti.
"Komunikace je v první řadě věcí hasičů. Ti jsou napojeni na IZS a z jejich strany směřovaly informace do měst a obcí. Stejně tak naši zaměstnanci byli v kontaktu se zastupiteli a pravidelně jsme aktualizovali naše webové stránky," říká mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda. Nyní se bezpečnostní pravidla nemění - to bude aktuální až ve chvíli, kdy se zjistí příčina požáru.
Chemička má zároveň nastavený systém včasného varování. Pokud dojde i třeba k drobné události, například preventivní odstávce jednotky, tak se policii, hasičům a zastupitelům odešle SMS zpráva s varováním.
Velká města měla informací dost
Naopak starostové větších měst problém neměli. "Dokážu si představit, že komunikace s menšími obcemi může být složitější. Za Litvínov ale mohu říct, že jsme měli o situaci v chemičce přehled," komentovala situaci starostka Kamila Bláhová. Jednání o častějším setkávání s managementem chemičky se nebrání.
"Upřímně musím říct, že ze začátku byla situace nepřehledná. Než jsme dostali konkrétní informace, tak to trvalo. Kolem desáté jsme vydali první tiskovou zprávu a začali jsme informovat občany," říká Bláhová.
V Litvínově chtěli navíc využít sirény. Hasiči jim k nim ovšem neumožnili přístup, protože podle nich nebyla situace dostatečně nebezpečná a krizová.
Stejně pozitivně hodnotí jednání hasičů a Unipetrolu primátor Mostu Jan Paparega. S ním byl od deváté hodiny dopoledne v kontaktu bezpečnostní technik chemičky Pavel Sláma. "Bylo mi řečeno, že důvodem exploze může být chyba s chlazením a že nic jedovatého do ovzduší neuniklo. Na nedostatek informací jsem si nemohl stěžovat," reagoval Paparega na stížnosti.
Ve čtvrtek ráno litvínovskou chemičku Unipetrol zasáhl požár propylenové jednotky. První zdroj ohně hasiči uhasili ve večerních hodinách. Druhý nechávají kontrolovaně hořet dál, dokud se veškerý plyn nevyhoří. Důvod zatím není znám, ale spekulovalo se o selhání chladicího okruhu jednotky. Během neštěstí se zranilo pět lidí.
Skupina Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a petrochemickou výrobu. Od roku 2005 je součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. V letošním prvním pololetí vykázal Unipetrol čistý zisk 5,27 miliardy korun.
