Na nádraží ve městě Bicske u Budapešti ve čtvrtek vypukly potyčky, když se policisté snažili dostat několik stovek migrantů do tamního přijímacího tábora. Policie železniční stanici označila za "operační zónu" a vykázala z ní všechny novináře, informovala agentura Reuters.

Úřady předtím dostaly uprchlíky do Bicske lstí, když v nich vyvolaly přesvědčení, že pojedou bez problémů z Budapešti do Šoproně.

Stovky běženců snažící se dostat na západ Evropy ráno zaplavily Východní nádraží (Keleti) v Budapešti poté, co ho opustili po dvoudenním střežení policisté. Státní železniční společnost ale zároveň oznámila, že žádné přímé mezinárodní vlaky z tohoto nádraží směrem do Rakouska a Německa, ani Slovenska nebo Česka vypravovány nebudou.

Místo toho byly připraveny dvě zvláštní soupravy, které měly migranty převézt jen do Šoproně u rakouských hranic. První souprava přeplněná běženci však skončila po ujetí zhruba 40 kilometrů v Bicske, kde je centrum pro příjem uprchlíků.

Žádná další souprava "do Šoproně" už nevyjela. Mezi utečenci na nádraží Keleti se totiž mezitím rychle roznesla zpráva o osudu jejich druhů z prvního vlaku v Bicske.

Maďarské dráhy podle agentury MTI sdělily, že mezinárodní spoje byly zastaveny kvůli zajištění bezpečnosti dopravy. Oznámily ale také, že již koupené jízdenky lze použít i na vnitrostátních spojích. Očekávalo se proto, že se běženci přesunou k rakouským hranicím jinými vlaky. Úřady také později na Keleti nechaly přistavit dva zvláštní vlaky do Šoproně.

V Bicske nedaleko Budapešti nechali policisté všechny vystoupit. Zatímco běžencům nařídili odchod do tamního přijímacího střediska, ostatní cestující mohli přestoupit do jiné soupravy pokračující do Šoproně. Rozzlobení uprchlíci bušili pěstmi do vagonů, někteří si lehali na koleje a několik desítek jich podle agentury Reuters uteklo.

Hlavní vstup na nejdůležitější budapešťské nádraží se otevřel kolem 08.15 středoevropského času a dovnitř se okamžitě vhrnul dav běženců, který podle tiskových agentur vzal útokem jeden stojící vlak. Lidé se cpali do vagonů, jak jen to šlo - dveřmi i okny. Nebylo jasné, kam má souprava namířeno, ale roznesla se fáma, že by měl jet do Německa.

Hlášení z tlampačů ale upozornilo, že z nádraží Keleti nebude prozatím vypravován žádný mezinárodní vlak. Státní železniční společnost podle agentury MTI sdělila, že toto rozhodnutí bylo učiněno kvůli zajištění bezpečnosti vlakové dopravy.

Uvedla ale také, že zakoupené jízdenky na mezinárodní vlaky lze ale použít i na vnitrostátních spojích. Očekává se proto, že se běženci přesunou k rakouským hranicím jinými vlaky či po silnicích. Úřady také později na Východním nádraží nechaly přistavit dva zvláštní vlaky, které mají jet do města Šoproň u rakouských hranic. Jeden z nich už z Keleti vyjel. Úředníci prý budou kontrolovat cestujícím doklady během jízdy.

Šéf vídeňské policie Gerhard Pürstl mezitím uvedl, že migranti, kteří přijedou do rakouské metropole, budou kontrolováni jen namátkově a nebude jim bráněno, aby pokračovali v cestě do Německa. "Co rozhodně nemůžeme, je kontrolovat všechny tyto lidi, zjišťovat jejich totožnost nebo je případně zadržovat. Nemůžeme to dělat a ani to nemáme v úmyslu," řekl.

Uvedl také, že Rakouská policie ve čtvrtek nečeká vypravení žádného zvláštního vlaku s běženci z Maďarska. Řádnými spoji během dne přicestovalo jen 40 uprchlíků. Rakouské dráhy ÖBB nicméně oznámily, že na případný transport migrantů ze Šoproně vyčlenily několik poschoďových souprav.

České vlaky do Maďarska budou končit na hranicích

K podobnému kroku se ve středu rozhodlo i Česko. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová sdělila, že končí zajišťování v záchytných zařízeních občanů Sýrie, kteří předtím požádali o azyl v Maďarsku. Policisté je vyslechnou a nabídnou možnost vyřízení azylu v Česku. Pokud ji nepřijmou, tak budou muset do sedmi dní opustit zemi. Jejich cesta do Německa tak prý bude rychlejší.

 Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský sdělil, že kvůli tomuto opatření maďarské strany budou vlaky spojující Česko s Maďarskem končit jízdu v maďarské pohraniční stanici Szob, která je kousek od hranic se Slovenskem.

Vlaky nejedou ani do Rakouska a Německa, kam se snaží dostat stovky migrantů. U nádraží čekají především uprchlíci ze Sýrie. Podle agentury DPA se odhaduje, že se na místě utábořily zhruba dva až tři tisíce běženců. Migranti mohli odjet vlakem z Budapešti naposledy v pondělí, kdy jich odjelo přes tři tisíce.

Maďarské úřady to v pondělí nečekaně povolily s poukazem na benevolentnější přístup německých úřadů vůči běžencům ze Sýrie. V úterý však, po "vysvětlení nedorozumění" s Berlínem, policie nádraží uzavřela a na nástupiště už pouštěla jen "oprávněné cestující", tedy nikoliv migranty.

České dráhy vypravují denně sedm spojů do Budapešti a zpět, jeden spoj pak jede v noci.

Kolem Keleti nyní táboří dva až tři tisíce uprchlíků, čekajících, že jim opět bude umožněno odjet do Vídně, Mnichova a Berlína. Mnozí z nich si už koupili drahé jízdenky.

Maďarsko patří mezi státy nejvíce postižené současnou migrační krizí, při níž proudí do Evropské unie statisíce uprchlíků z válkou či chudobou sužovaných zemí Blízkého východu a Afriky, zejména ze Sýrie.

Vláda premiéra Viktora Orbána nechala na jižní hranici se Srbskem postavit plot ve snaze zastavit neustávající proud běženců, kterých jen od začátku roku do země přišlo na 150 000. Parlament navíc připravuje změny zákonů, které by měly umožnit radikálnější postup vůči ilegálním migrantům a zejména převáděčům.

Agentura MTI ve čtvrtek informovala, že maďarská policie ve středu zadržela dalších 2061 migrantů. I oni přišli ze Srbska, přestože na hranicích stojí nový plot.

Tusk: Státy EU by se měly podělit nejméně o 100 000 lidí

Země Evropské unie by měly prokázat větší míru solidarity s těmi státy unie, které nejvíc zasáhla migrační krize. Před jednáním s maďarským premiérem Viktorem Orbánem to v Bruselu prohlásil Donald Tusk, který byl ještě loni polským premiérem a nyní předsedá jednání lídrů unijních zemí.

Jedním z významných gest by podle něj bylo přijetí vyšších počtů uprchlíků. Tusk v této souvislosti zmínil potřebu přerozdělit mezi státy EU nejméně 100 000 osob.

Tusk ve středu před schůzkou s Orbánem zdůraznil, že solidarita musí být jen jednou částí evropské odpovědi na krizi. Tou druhou musí být snaha dostat masivní pohyby uprchlíků pod kontrolu.

"Měli bychom vážně zvažovat způsoby, jak se s migrační vlnou vyrovnat posílením našich hranic a tím, že 'klíče od Evropy' získáme zpět z rukou pašeráků a vrahů," prohlásil Tusk. Chybou by ale podle něj bylo, kdyby se EU v této otázce rozdělila na tábory zastánců větší ochrany hranic a těch politiků, kteří prosazují "otevřené dveře i okna".

Orbán požádal o jednání s představiteli Evropské unie den před pátečním jednáním zemí visegrádské skupiny v Praze. Země visegrádské čtyřky, tedy kromě Maďarska a Česka také Slovensko a Polsko, povinné přerozdělování uprchlíků dosud jednoznačně odmítaly.

Unijní státy se od jara zatím nedokázaly dohodnout ani na dobrovolné redistribuci 40 000 žadatelů o azyl poté, co smetly ze stolu návrh Evropské komise na povinné přerozdělení tohoto počtu podle určitého kvótového systému. Komise tehdy předpokládala, že státy by od postižených Itálie a Řecka převzaly žadatele ze Sýrie a Eritreje, tedy ze zemí, u jejichž občanů je udělení azylu velmi pravděpodobné.

Podle některých médií se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chystá příští týden v projevu před Evropským parlamentem navrhnout přerozdělení možná až 160 000 osob.

Jen v noci na čtvrtek zachránily řecké pobřežní hlídky z moře dalších 751 uprchlíků, kteří se pokoušeli dorazit na řecké ostrovy pod rouškou tmy z nedalekého tureckého pobřeží. Příslušníci pobřežních stráží zasahovali 19krát u východoegejských ostrovů Lesbos, Samos, Agathonisi, Farmakonisi, Kalymnos a Symi. Údaje o zachráněných nezahrnují stovky dalších osob, které se vylodí na březích ostrovů za bílého dne.