Velitelský štáb aliančních vojsk NATO ve čtvrtek v litevském Vilniusu slavnostně otevřeli generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová.

Alianční středisko ve Vilniusu je jedním ze šesti malých velitelství, které NATO otevřelo také v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku v rámci největšího přeskupování aliančních sil kolektivní obrany od konce studené války, připomněla agentura AP. Každé velitelství je o síle přibližně 40 mužů.

Podle Stoltenberga je nově otevřený štáb součástí plánu NATO na posílení kolektivní bezpečnosti členských států aliance a jejich akceschopnosti. Velení NATO tak podle Stoltenberga "vysílá signál o tom, že žádný členský stát aliance nezůstane osamocen", citovala šéfa NATO baltská agentura BNS.

Litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová uvítala tento krok s tím, že velitelství zajistí rychlý a efektivní přesuny vojsk. Zdůraznila, že ruská agrese proti Ukrajině ohrožuje bezpečnost Evropy. "Proto jsme se rozhodli posílit naši bezpečnost," dodala.

Litva a další dva pobaltské státy, tedy Estonsko a Lotyšsko, byly téměř půl století okupovány Sovětským svazem. Po získání nezávislosti vstoupily do NATO a do Evropské unie, ale nadále zůstávají ostražité vůči východnímu sousedovi.

Litva distribuovala do škol po celé zemi příručky, které na 98 stranách radí, jak přežít válečný konflikt, jak si vybudovat úkryt, jak zvládat zajetí anebo jak opustit oblast bojů. Země rovněž pořádala rodinné kurzy přežití s výcvikem střelby a překonávání kritických situací. Vláda v únoru obnovila povinnou vojenskou službu pro muže ve věku od 19 do 27 let, ale přehodnotila toto opatření po záplavě přihlášek od dobrovolníků hlásících se do armády. Čeká se, že do konce roku jich bude 3000.

"Miluji svou vlast a rád to vyjádřím splněním své vojenské povinnosti," prohlásil vojín Saulius Sirvinskas, který se mezitím naučil rozebrat, vyčistit a zase složit svou zbraň.

Litevský ministr obrany Juozas Olekas připomněl zásahy sovětské armády v Maďarsku a Československu a dodal, že nyní by podobná agrese proti Ukrajině měla "ukázat naši odhodlanost", což je podle něj jediná odpověď, kterou ruský prezident Vladimir Putin může pochopit.

NATO, které zajišťuje letecké hlídky nad Pobaltím, loni zaznamenalo více než 400 případů, kdy alianční stíhačky musely vzlétnout k ruským vojenským letounům u hranic pobaltských států. To představovalo nárůst těchto případů o 50 procent oproti předchozímu roku.

Související