Francie zahájila letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii. Nálety údajně provedla na základě informací získaných monitorovacími lety nad Sýrií, které probíhaly v uplynulých dvou týdnech. O nutnosti leteckých úderů proti IS v Sýrii hovořil prezident François Hollande už na počátku září.

Francie oznámila, že letecké údery uskutečnila "v koordinaci s partnery v regionu". Akce potvrzuje odhodlání bojovat proti teroristické hrozbě, kterou IS představuje, uvedl v prohlášení úřad prezidenta. "Budeme útočit na Islámský stát v Sýrii, protože právě zde připravuje a organizuje teroristické útoky na území Francie. Jednáme tedy v sebeobraně na základě článku 51 Charty OSN," uvedl francouzský premiér Manuel Valls.

Francouzské stíhačky Rafale provedly dle Hollanda útoky na výcvikový tábor islámistů poblíž Deir ez-Zur. Prezident země galského kohouta veřejnost ujistil, že útok neměl žádné civilní oběti. Toto syrské město sice stále kontrolují vojáci Bašára Asada, ale okolní vesnice již obsadili bojovníci Islámského státu. 

Nálety na Islámský stát

■ Letecké údery proti pozicím Islámského státu zahájily loni v létě USA. Zprvu se útoky omezovaly pouze na západ a sever Iráku, od září 2014 ale Američané rozšířili bombardovací ofenzívu i na Sýrii.

■ Zapojily se i další západní země - Austrálie, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Nizozemsko a Velká Británie. Jen některé ale svolily s užitím svým letadel nad Sýrií, kromě Američanů tam působí od dubna Kanaďané, nálety podniklo letos v červenci i britské Královské letectvo.

V rámci koalice vedené Spojenými státy se Francie dosud podílela pouze na leteckých úderech na pozice islamistů v Iráku, neboť se obávala, že útoky v Sýrii by mohly vylepšit pozici režimu prezidenta Bašára Asada. Na počátku září ale zahájila monitorovací lety i nad Sýrií. V polovině září Hollande uvedl, že údery proti IS budou nezbytné.

Francouzská vojenská akce se uskutečnila krátce před pondělním zahájením hlavní části zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku, před nímž svůj proslov pronese i Hollande. O boji proti IS bude podle světových agentur mluvit také americký prezident Barack Obama. K jednotě v boji proti radikálům z Islámského státu chce v New Yorku vyzvat světové společenství také český prezident Miloš Zeman.

Paříž zároveň k leteckým úderům přistoupila v době množících se informací o zvyšující se ruské aktivitě v Sýrii. Moskva prý Asadovu režimu dodává stíhací letadla, bezpilotní stroje, tanky a vrtulníky. V zemi už údajně působí také přinejmenším 1700 ruských specialistů. V Latákíji na západě země Rusko buduje základnu a ohlásilo i manévry svého námořnictva ve východním Středomoří. Jeho aktivity ale vyvolávají značnou nervozitu u západních politiků.

V neděli jednal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Johnem Kerrym o vojenské účasti Ruska v konfliktu v Sýrii i o možných politických změnách v této zemi. "Byla to velmi důkladná výměna názorů ohledně vojenských a politických důsledků zvýšené angažovanosti Ruska v Sýrii," uvedl dle Reuters vysoký představitel Spojených států. Dodal, že nedělní jednání mělo připravit půdu pro pondělní setkání amerického prezidenta Baracka Obamy s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Francie jde proti Bašáru Asadovi

"Sýrie potřebuje politické řešení," řekl Hollande. S účastí prezidenta Bašára Asada na tomto řešení ale nepočítá. "Budoucnost Sýrie nemůže být spojena s Bašárem Asadem," dodal francouzský prezident.

Francie v minulosti patřila k nejhlasitějším zastáncům vojenské intervence proti vládě prezidenta Bašára Asada. Letecké útoky proti syrské vládě měly být reakcí na použití chemických zbraní vládními vojsky před dvěma lety. Francouzská armáda tak měla podpořit v útocích americké jednotky. Z celé operace však nakonec sešlo kvůli neshodám na mezinárodním poli.

Proti leteckým útokům se tehdy tvrdě postavilo Rusko a v květnu roku 2013 dodalo Sýrii první protiletadlové rakety S-300, které jsou schopné sestřelit jakékoliv bojové letadlo, včetně těch západních disponujících technologií stealth. Zároveň ale zprostředkovalo dohodu, na jejímž základě se Asadova vláda vzdala chemických zbraní. 

Oblast útoků francouzského letectva

Související