Nedělní regionální volby v Katalánsku podle očekávání ovládli separatisté. Tři strany, které podporují nezávislost, získaly většinu v tamním 135členném parlamentu.

Podle předběžných výsledků získaly 62 křesel dvě největší separatistické strany Konvergence a jednota (CiO) a Republikánská levice Katalánska (ERC). Ty vytvořily společnou volební kandidátku Společně pro Ano. Dalších 10 křesel dostala menší separatistická krajně levicová partaj CUP.

Prozatím ale není jasné, zda se separatistům podařilo dosáhnout i dalšího cíle, tedy získat přes 50 procent všech hlasů. Podle předběžných výsledků jich získali "jen" 48 procent.

Hlasoval rekordní počet voličů. V 18 hodin (tedy dvě hodiny před koncem hlasování) už odvolilo přes 63 procent voličů, a to je o sedm procentních bodů více než při posledních volbách v roce 2012, píše na svém serveru deník El País.

Experti se shodují, že regionální volby do katalánského parlamentu byly jedny z nejdůležitějších od přechodu Španělska k demokracii. Tamní premiér Artur Mas pak nedělní volby předem označil za plebiscit o budoucnosti Katalánska.

Chceme nezávislost

Premiér Mas už dříve několikrát zdůraznil, že pokud se separatistům podaří získat v parlamentu absolutní většinu, tedy přes 68 křesel, zahájí 18měsíční plán, který by měl skončit vyhlášením nezávislosti. Během roku a půl by pak Barcelona měla vypracovat vlastní ústavu, založit daňový úřad, centrální banku, diplomatický sbor a nakonec také vlastní armádu.

Tento plán ale naráží na odpor Madridu. Lidovecký premiér Mariano Rajoy se již několikrát nechal slyšet, že odtržení Katalánska nedopustí. Podle něj je samostatné Katalánsko "nesmysl". Centrální vláda hodlá použít všechny dostupné právní prostředky, aby Kataláncům v jejich úmyslu zabránila.

Je tedy možné, že po nedělních volbách se celé Španělsko ponoří do ústavní krize – právě ústava totiž nedovoluje ani uspořádání referenda skotského střihu, ani odtržení regionu.

Ústava by se ale v příštích letech mohla změnit. Nové karty španělským politickým stranám rozdají už prosincové volby. Prozatím se zdá, že Španělsko se bude muset rozloučit se systémem dvou velkých politických stran, které se střídají u moci. Vítěz letošních voleb při sestavování koalice se zřejmě neobejde bez koaličního partnera. Do budoucna se tak možná na jednací stůl dostane otázka reformy španělské ústavy. To podporuje například socialistická strana PSOE či radikálně levicová partaj Podemos (Můžeme). Ta by se nebránila ani katalánskému referendu o nezávislosti.

Regionálním volbám předcházela vyostřená kampaň. Odpůrci nezávislosti varovali, že samostatné Katalánsko by nebylo členem ani Evropské unie ani eurozóny. Na hranicích by pak opět vyrostly celnice, což by výrazně uškodilo katalánské ekonomice. Nová země by pak musela svůj vstup do unie vyjednat. Navíc by ho muselo schválit také Španělsko.
Separatisté ale s černými scénáři nesouhlasí. Tvrdí, že samostatnému Katalánsku by se v dlouhodobém horizontu dařilo mnohem lépe. Nemuselo by podle nich doplácet na chudší regiony Španělska.

Hrdí na jazyk i kulturu

Katalánsko patří mezi nejbohatší španělské regiony. Na celkové tvorbě HDP se podílí téměř z pětiny.
Katalánci byli vždy velmi hrdí především na svůj jazyk, historii i kulturu – odmítají býčí zápasy. V posledních letech separatismus chytil nový impulz. A za tím stojí dva hlavní faktory.

Prvním je rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010. Ten tehdy odmítl dlouho a pečlivě vyjednávaný balík reforem na posílení autonomie, který předtím prošel jak španělským, tak i katalánským parlamentem. Právě tyto reformy mnozí Katalánci považovali za klíčové, často také za jednu z posledních možností, jak zlepšit postavení regionu ve Španělsku.

Dalším faktorem je pak finanční a hospodářská krize, která plně odhalila nerovnováhy mezi "bohatším" severem a "chudším" jihem. V Kataláncích pak opět narostlo přesvědčení, že musí na daních "doplácet" právě na chudší jih.

Související