Ruské bombardování v Sýrii dosáhlo již takové intenzity, že OSN byla nucena odložit plánovanou humanitární akci. K té mělo dojít v rámci dojednaného dočasného příměří ve městě Zabadání. Ruská armáda navíc plánuje útoky ještě zintenzivnit.

K odložení operace, jejíž součástí měla být i evakuace raněných, došlo kvůli vyostření vojenských aktivit v oblasti, uvedla mluvčí vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury.

Syrská vláda prezidenta Bašára Asada a protirežimní povstalci z řad radikálních islamistů se za zprostředkování OSN dohodli na konci září na dočasném příměří na dvou bojištích.

Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Alexej Puškov v pátek uvedl, že Rusko povede údery tři až čtyři měsíce. Podle něj Ruská federace své útoky v budoucích dnech ještě zesílí. Ruské ministerstvo obrany dále oznámilo, že v minulých 24 hodinách ruská letadla vzlétla na 18 cílů v Sýrii a zasáhla 12 objektů a základen Islámského státu (IS).

"Vždy je riziko, že se tam uvázne, ale v Moskvě se hovoří o operacích, které budou trvat tři čtyři měsíce," řekl Puškov francouzské rozhlasové stanici Europe 1. Na otázku, zda se budou útoky dále stupňovat, odpověděl: "Určitě."

Puškov také uvedl, že roční nálety mezinárodní koalice na IS nejsou úspěšné, takže je potřeba přejít k další etapě boje. "Důležitá je síla útoků. Američany vedená koalice na IS útočí rok a marně. Myslím, že budou-li útoky vydatnější, přinese to výsledek," řekl Puškov. Podle něj bylo účinných jenom 20 procent operací západní koalice.

Západní státy jsou k Moskvě kritické

Moskva je ale kritizovaná za to, že neútočí jenom na radikály, ale také na další oponenty syrského vládního režimu. Puškov to podobně jako jiní ruští představitelé odmítl. Prohlásil, že hlavním cílem Rusů jsou oddíly IS, které působí v blízkosti Damašku.

Evropská unie pak v pátek vyzvala Rusko, aby své letecké útoky v Sýrii skutečně cílilo na Islámský stát (IS). Vojenské akce by neměly být zaměřeny proti civilnímu obyvatelstvu, řekla na tiskové konferenci mluvčí evropské diplomacie Catherine Rayová. Jediným možným dlouhodobým řešením syrské krize je podle ní politický dialog zprostředkovaný OSN.

Stejně naléhal  v pátek francouzský prezident François Hollande, který se v Paříži sešel na jednání o syrské krizi s prezidentem Putinem a s německou kancléřkou Merkelovou. "Režim shazuje bomby na nevinné civilisty. Jsou tady i teroristické skupiny, které masakrují lidi a ničí památky, ale za vznikem této situace stál režim," uvedl Hollande nedávno při projevu v sídle OSN.

K leteckým operacím v Sýrii se v pátek vyjádřil i syrský ministr zahraničí Valíd Mualim. "Pouhé letecké údery v Sýrii nestačí, jestliže nespolupracujete se syrskou armádou," uvedl během svého projevu před Valným shromážděním OSN. Nepřímo tak kritizoval koalici vedenou Spojenými státy, která v Sýrii útočí na islamistické cíle, své akce ale s Damaškem nekonzultuje. Ruské letouny zahájily bombardování v Sýrii teprve před pár dny, jejich akce jsou ale se syrskou armádou koordinované.

Ruské nálety pokračovaly podle syrské opozice i v noci na pátek a zaměřily se na středosyrské město Karjatajn. Leží v provincii Homs a od srpna je v rukou IS.

Turecko, které je členem mezinárodní koalice, jež útočí na Islámský stát (IS) na severu Sýrie už nějakou dobu, v pátek spolu s partnery požádalo Rusko, aby skoncovalo s útoky na syrskou opozici. Vydalo společné prohlášení s USA, Británií, Francií, Německem a státy Perského zálivu a uvedlo v něm, že vstup Ruska do bojů povede k dalšímu stupňování konfliktu v Sýrii a podnítí extremisty.

"Vyjadřujeme hluboké znepokojení k ruskému vojenskému posilování v Sýrii, zejména kvůli útokům v Hamá, Homsu a Idlibu, které připravily o život civilisty a nemířily na IS," uvádí se v prohlášení. Rusové začali s nálety na tyto provincie ve středu. Rusko popírá, že jeho letadla zabíjí civilisty. Prezident Vladimir Putin to označil za informační válku, s níž se dalo předem počítat.

Související