Centrem turecké metropole Ankara otřásly dva výbuchy, které si podle posledních oficiálních informací vlády vyžádaly nejméně 95 mrtvých. Podle prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP) zahynulo 97 lidí. Dalších 246 osob bylo podle vlády zraněno, z toho 48 je ve vážném stavu. 

K útokům došlo před začátkem mírového pochodu pořádaného levicovými a kurdskými aktivisty, kteří chtěli protestovat proti násilným střetům mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.

Podle premiéra Ahmeta Davutoglua existují jasné důkazy, které naznačují, že útok spáchali dva sebevražední atentátníci. Za útokem prý mohli stát islamisté, kurdští separatisté či jiní levicoví radikálové. Krvavý čin již odsoudil turecký prezident i činitelé Evropské unie nebo Rady Evropy. Sobotní teroristický útok je nejhorší svého druhu v Turecku za posledních nejméně 20 let.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu svolal kvůli tragické události zasedání bezpečnostní rady. Na jednání byli pozváni mimo jiné ministři vnitra a zdravotnictví, šéfové policie a rozvědky a představitelé samosprávy. Schůzky se zúčastnil i prezident Recep Tayyip Erdogan, který v prohlášení útok odsoudil a uvedl, že jeho pachatelé se pokoušejí "zasít svár mezi jednotlivé složky společnosti".

Podle Davutoglua existují tři potenciální podezřelí ze spáchání útoku - radikálové z organizace Islámský stát, bojovníci ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a členové zakázané extrémně levicové Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). V reakci na útoky premiér vyhlásil třídenní smutek.

K výbuchům došlo krátce před začátkem plánovaného mírového pochodu, který svolala odborová Konfederace pracovníků ve státních službách (KESK) společně s dalšími levicovými organizacemi. Účastníci této akce chtěli protestovat proti narůstajícímu násilí mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.

Podle svědků následovaly dva výbuchy těsně po sobě krátce po 10:00 místního času (09:00 SELČ) na křižovatce poblíž frekventovaného hlavního železničního nádraží. Tam se před začátkem pochodu shromažďovali zejména příznivci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), uvedl deník Hürriyet.

Turecká vláda v souvislosti s útokem nařídila místním médiím, že nesmějí používat snímky okamžiku výbuchu, hrůzné či krvavé záběry nebo "snímky, které vyvolávají pocit paniky". Podobné zákazy jsou v Turecku po útocích běžné. Mnoho lidí z Ankary těsně po explozích rovněž hlásilo, že se nemohou dostat na Twitter ani na další stránky sociálních médií. Nebylo ale jasné, zda přístup zablokovaly úřady, uvedla agentura AP.

Útok mohl být mířen proti kurdské straně

V Turecku se budou 1. listopadu konat předčasné parlamentní volby. Už před předchozími volbami v červnu se prokurdská HDP několikrát stala terčem útoků. Ten nejkrvavější se odehrál na předvolebním mítinku ve městě Diyarbakir, kde nastražená nálož s výbušninou TNT 5. června zabila čtyři lidi a stovku dalších zranila.

Spolupředseda HDP Selahattin Demirtaş řekl, že v Ankaře se odehrál "barbarský útok", který mířil na ty, kdo se přišli zasadit o mír. Strana ve svém oficiálním prohlášení uvedla, že podle jejího mínění byl útok namířen právě na její příznivce.

"Občané Turecka a všechny politické síly by měli čelit jednotně teroristům a těm, kdo se snaží zemi destabilizovat," uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn. Za "bezohledný a barbarský útok" označil dnešní výbuchy v Ankaře generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland a zároveň připomněl, že svoboda shromažďování je jedním z pilířů demokracie.

Čeští občané jsou v pořádku

Brutální útok odsoudila i česká diplomacie a premiér Bohuslav Sobotka. "Je nutné, aby byl tento odsouzeníhodný čin vyšetřen a viníci postaveni před soud a potrestáni," uvedl Sobotka v prohlášení.

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že momentálně žádné české oběti útoku v Ankaře potvrzeny nemá. "Tamní česká ambasáda kontaktovala všechny občany, o nichž věděla, že v Ankaře jsou. Měli by být všichni v pořádku," řekla mluvčí ministerstva Irena Valentová.

V Turecku se od letošního července, kdy zkrachoval proces usilující o mírové řešení sporu vlády s radikály ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), výrazně zvýšil počet střetů armády s bojovníky PKK. O život od té doby přišlo asi 150 příslušníků tureckých bezpečnostních sil a stovky ozbrojenců z řad zakázané kurdské strany.

Očekávalo se, že PKK ohlásí před nadcházejícími volbami jednostranné příměří. Její představitelé skutečně oznámili, že dočasně zastaví všechny své operace: upozornili ale, že kurdští bojovníci se budou v případě otevřeného útoku bránit.

Po útocích vyšly do ulic Istanbulu stovky demonstrantů, kteří skandovali protivládní hesla. Při protestu obviňovali kabinet premiéra Ahmeta Davutoglua, že je zodpovědný za dnešní bombové útoky v Ankaře. 

Související