Prezidentské volby v Bělorusku vyhrál s vysokým náskokem Alexandr Lukašenko, jak se očekávalo. Ústřední volební komise v pondělí oznámila, že Lukašenko obdržel 83,49 procenta odevzdaných hlasů. Povolební odhady mu dávaly 80,3 až 82,9 procenta. Lukašenko je hlavou Běloruska od roku 1994, nyní byl zvolen popáté.

Hlasování skončilo v 19 hodin. Na druhém místě se 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová, uvedla podle agentury AFP na tiskové konferenci šéfka volební komise. Volební účast podle ní byla 86,75 procenta.

Vedoucí představitelé běloruské opozice v noci na pondělí na tiskové konferenci vyzvali mezinárodní společenství, aby výsledky voleb neuznalo. Mikalaj Statkevič, Uladzimir Njakljajev a Anatol Ljabedzka označili hlasování za představení pečlivě zorganizované režimem. "Státní moc se uchýlila k dalšímu podvodu, je to výsměch občanům Běloruska. Vyzýváme mezinárodní společenství, aby právě takto volby hodnotilo a v žádném případě je neuznalo," tlumočil názor opozice Njakljajev.

Ljabedzka, vůdce opoziční Sjednocené občanské strany, varoval evropské státníky, aby běloruský režim nepovažovali za legitimní. Právě k tomu se ale podle západních diplomatů schyluje. Evropská unie a USA údajně uvažují o zmírnění sankcí proti Bělorusku, které má být odměnou za částečnou předvolební amnestii a za Lukašenkův podíl na zprostředkování míru v ukrajinském Donbasu.

Opoziční vůdci dnes v Minsku vyhlásili protestní kampaň nazvanou "Moc lidu", jejímž cílem je podle Statkeviče "navrátit běloruskému lidu ukradenou státní moc". Součástí kampaně mají být i pouliční protesty, první z nich se plánuje na listopad.

Asi stovka příznivců opozice se v neděli po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době skončila, podle opozičního serveru skupiny Charta 97 byli zadrženi dva lidé. "Lukašenko si sám nastavil tyto volby, určil si své protivníky a určil si rovněž počet procent, který dostane," uvedl podle agentury AP jeden z demonstrantů.

Lukašenkovi dnes k volebnímu vítězství blahopřál ruský prezident Vladimir Putin. Výsledky hlasování podle něj potvrdily Lukašenkovu "vysokou politickou autoritu a důvěru, které se těší mezi obyvatelstvem".

Jedenašedesátiletý Lukašenko stojí v čele bývalé sovětské republiky už 21 let. Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za "poslední diktaturu Evropy", Západ často kritizuje za porušování lidských práv.

Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku, rozhodnutí má ale padnout až po dnešních volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.

Lukašenko je vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, v kampani však vystupoval jako rezolutní obhájce nezávislosti Běloruska, znejistělé válkou na Ukrajině. Zpochybnil i plány Ruska na zřízení letecké základny v Bělorusku. Nicméně Bělorusko, jehož ekonomika je těsně spjata s tou ruskou, zažívá hospodářské potíže, které se podle sociologů začínají odrážet i v náladách veřejnosti.

Profil Alexandra Lukašenka

30. srpna 1954 Narodil se v obci Kopys ve východním Bělorusku.

1975 Vystudoval historii a ekonomii na Mogilevské univerzitě. Týž rok se oženil; s manželkou Galinou má dva syny, nyní žijí odděleně. Lukašenko má údajně též nemanželského syna.

Od roku 1975 Působil v Komsomolu, mládežnické organizaci komunistické strany, pracoval jako politruk (politický instruktor) pohraničních vojenských jednotek a zapojil se do činnosti několika zemědělských podniků.

1985 Ukončil Běloruskou zemědělskou akademii.

1987–1994 Předseda sovchozu (státního zemědělského družstva) Goroděc ve Šklovské oblasti.

1990 Zvolen do parlamentu.

1993 Stal se předsedou parlamentní komise pro vyšetřování korupce.

10. července 1994 Ve druhém kole voleb byl poprvé, s velkou převahou (84,95 procenta hlasů), zvolen prezidentem. Popularitu si získal osobním přístupem k voličům a protikorupční rétorikou.

Listopad 1996 V referendu byl schválen Lukašenkův návrh nové ústavy, podle níž začalo funkční období prezidenta od okamžiku jejího přijetí, čímž si prodloužil působení v prezidentském křesle o dva roky do roku 2001. Díky této ústavě získal rozsáhlé pravomoci a hned rozpustil parlament.

9. září 2001 Lukašenko opět zvítězil v prezidentských volbách; již v prvním kole získal 75,6 procenta hlasů a jeho hlavní soupeř, odborový předák Uladzimer Hančaryk 15,4 procenta.

Říjen 2004 Další referendum zrušilo ústavní zákaz vykonávat funkci prezidenta země po více než dvě funkční období.

20. března 2006 Lukašenko opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb (83 procent), hlavní opoziční kandidát Aljaksandr Milinkevič dostal jen 6,1 procenta. Po údajně zfalšovaných volbách následovaly protesty, které skončily policejní brutalitou, zatýkáním a soudy. Za zmanipulování voleb uvalily USA a EU na Lukašenka a jeho režim sankce.

Říjen 2008 EU pozastavila uplatňování sankcí vůči Bělorusku vzhledem k náznakům zlepšení na poli lidských práv a zahraniční politiky; v březnu a listopadu 2009 pozastavení prodloužila.

Duben 2009 Lukašenko navštívil Itálii, což byla jeho první návštěva v západní Evropě od roku 1996, kdy byl ve Francii.

19. prosince 2010 Lukašenko byl znovu zvolen hlavou státu (79,67 procenta), druhý skončil kandidát opozice Andrej Sannikav se 2,6 procenta hlasů. Volby opět vyhnaly do ulic tisíce, podle některých zdrojů desetitisíce lidí, které policie rozehnala; řada lidí byla zraněna, stovky demonstrantů byly zatčeny a odsouzeny. Za mřížemi se ocitlo i několik prezidentských kandidátů.

31. ledna 2011 EU rozhodla uvalit sankce na Lukašenka a dalších více než 150 představitelů tamního režimu kvůli represím po prezidentských volbách v roce 2010.

11. října 2015 Lukašenko byl zřejmě popáté zvolen hlavou státu.

Související