Německý ministr financí Wolfgang Schäuble by chtěl snížit sociální dávky vyplácené žadatelům o azyl. Nepovažuje totiž za spravedlivé, aby dostávali stejně jako němečtí nezaměstnaní, informovala v úterý  agentura DPA. Správce státní pokladny by chtěl i v dalších letech udržovat vyrovnaný rozpočet. Zda se mu to podaří, ale prý záleží právě na situaci kolem migrační krize.

Ze sociálních dávek poskytovaných žadatelům o azyl by se mohly podle Schäubleho strhávat například náklady na integraci. Jinak by totiž migranti, kteří ještě neumí jazyk a částečně ani číst a psát, dostávali stejně jako někdo, kdo 30 let pracoval a nyní je nezaměstnaný, uvedl ministr. "Budeme o tom muset ještě diskutovat," dodal křesťanskodemokratický ministr s tím, že ze strany koaličních sociálních demokratů i opozičních stran Zelených a Levice očekává odpor proti svému návrhu.

Ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová před časem odhadla počet nových příjemců sociálních dávek z řad migrantů na 240 až 460 tisíc. Výzvu integrace statisíců migrantů chce Schäuble ale zvládnout, aniž by došlo k novému zadlužování země. I v příštích letech tak chce usilovat o sestavení vyrovnaného rozpočtu. Finanční dopady migrační krize se podle něj ale nyní nedají s přesností vyčíslit.

Německo odhaduje, že letos vydá na péči o běžence okolo deseti miliard eur (270 miliard korun). Podle azylového zákona má běženec v prvních 15 měsících nárok na pomoc, která se skládá ze dvou částí. První z nich je určena na krytí "nezbytných potřeb", jako jsou bydlení či strava, tou druhou je hotovost pro "osobní potřeby každodenního života".

Zmíněný zákon také stanovuje, že žadatelé o azyl musí v prvních měsících v Německu zůstat v přijímacích zařízeních, obvykle zde setrvávají až tři měsíce. Po dobu pobytu v těchto centrech dostávají první část zmíněné pomoci, tedy nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení. K tomu jim je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 eur měsíčně (3878 korun).

Jakmile přijímací zařízení opustí, mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (přes 9700 korun, což je suma překračující například v Česku aktuální minimální a zároveň pouze hrubou mzdu 9200 korun). V této částce je i kapesné. Více peněz dostane žadatel o azyl žijící sám než ti, kteří sdílí společnou domácnost. Pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na péči podle věku potomka. Například pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2278 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.

V České republice mají žadatelé o azyl nárok na kapesné ve výši 30 korun na osobu a den. Ti, kteří žijí v azylovém zařízení, mají rovněž nárok na stravu. Na ni však musí přispívat. Pokud si ovšem vaří sami, mají možnost získat finanční příspěvek ve výši odpovídající životnímu minimu.

Související