EU vyjednala dohodu s Tureckem. Dá mu tři miliardy eur na boj s migrační krizí, na oplátku chce přísnější kontrolu hranic

Předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval evropské lídry k větší angažovanosti v Sýrii. V dopise, kterým zve premiéry a prezidenty osmadvacítky na summit do Bruselu, píše:

"Není pochyb, že posílení naší spolupráce s tímto regionem je naprosto nezbytné, ale bude to běh na dlouhou trať."

Evropská unie potřebuje stálý mechanismus rozdělování běženců mezi členské státy a Německo bude prosazovat jeho vytvoření.

Před odjezdem na summit Evropské unie to dnes ve Spolkovém sněmu řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Mezi odpůrce podobného stálého mechanismu patří mimo jiné Česko; premiér Bohuslav Sobotka tento týden uvedl, že na nynějším unijním summitu by se o vzniku takového systému jednat nemělo.

Některé syrské uprchlíky, kteří přicházejí na sever Norska přes Rusko, chce Oslo vracet na ruské území. Jde o Syřany, kteří již delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat.

Podle norských úřadů je nelze považovat za běžence, kteří prchají před válkou a chudobou.

Ve středu to ve veřejnoprávní televizi NRK sdělil norský ministr spravedlnosti Anders Anundsen.

Země letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy.

Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.

Zemědělci v belgické metropoli opět protestují proti nízkým cenám masa a mléka. Dopravní dostupnost mohou ovlivnit i opravy dopravních komunikací.

"Pro stabilizaci Sýrie bude nutný dialog, na kterém se bude podílet i Rusko a další mezinárodní i regionální partneři," řekla německá kancléřka.

Vyzvala k větší evropské podpoře určené Turecku, Libanonu a Jordánsku, které jsou prvním cílem uprchlíků ze Sýrie. 

Zároveň varovala, aby se EU nezaměřovala pouze na syrské běžence, a vyzvala k projevení solidarity.

Německá vláda nebude zveřejňovat nové odhady, kolik běženců letos přijde do země. Převaděči totiž pak tyto údaje vydávají za pozvánku do Německa a snaží se na jejich základě nalákat další uprchlíky k cestě do Evropy. Při projednávání zákonů o zpřísnění azylového řízení to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Podle poslední oficiální prognózy německé vlády by letos do země mělo přijít 800 000 žadatelů o azyl.

V centru Bruselu se konají protesty proti návrhu Transatlantického obchodního a investičního partnerství. Plánovaná smlouva mezi Spojenými státy a Evropou je kritizována zejména kvůli své netransparentnosti.

Britský premiér David Cameron dnes své kolegy na summitu EU seznámí se svou představou, jak dál postupovat při jednání o nové podobě vztahů ostrovního království a Evropské unie. Téma, které je pro Camerona velmi důležité i z vnitropolitických důvodů, ale bude probíráno jen velmi krátce. Hlavním tématem bude uprchlická krize.

Dnešní vydání Hospodářských novin podává svědectví o uprchlících držených v Česku. Ti ve velkém podávají žaloby kvůli mřížím v detenčních zařízeních.

 Martin Ehl ve svém komentáři poukazuje na možné následky českého postoje k uprchlíkům.

"Způsob, jakým dosud řešila česká vláda uprchlickou krizi, postavení České republiky v EU poškodil. Česko nebylo schopno po odmítnutí kvót předložit alternativu řešení a vysvětlit svůj postoj. A vysláním vojáků na stavbu hraničního plotu do Maďarska se − přinejmenším symbolicky − připojilo k premiérovi Viktoru Orbánovi, antiliberálnímu politikovi s blízkými vazbami na Moskvu."

Syrská armáda a její spojenci, k nimž patří také ruské letectvo, dnes začali útočit na povstalce, kteří kontrolují město Talbísa v provincii Homs. Podle syrské televize Rusové bombardovali vesnice v okolí a připravili půdu pro pozemní síly.

Jako součást zvýšených bezpečnostních opatření v Bruselu policie připravila vodní dělo. Na demonstraci se údajně shromáždily už stovky lidí.

RT KatarinaDrlja: Since it's #EUCO Summit and #protest #antiTTIP day in #Brussels - watercannon is ready. Higher s… pic.twitter.com/yxYaELrgmz

— Protest Pin (@ProtestPin) 15. Říjen 2015

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude chtít dnes slyšet od lídrů evropské osmadvacítky, kolik peněz přispějí do fondů vytvořených pro pomoc s uprchlickou krizí. "Stále chybí (z 2,8 miliardy eur) 2,25 miliardy," řekl ve čtvrtek Juncker.

Státy se totiž na mimořádném summitu 23. září zavázaly zdvojnásobit pomoc, kterou Evropská komise navrhla vyčlenit z rozpočtu EU. Evropská komise navrhla zřídit a naplnit dva fondy: Regionální svěřenecký fond EU pro Sýrii (500 milionů eur), Nouzový svěřenecký fond pro Afriku (1,8 miliardy eur) a přispět do Světového potravinového programu a relevantních organizací 500 milionů eur.

Premiér Bohuslav Sobotka by měl v Bruselu zveřejnit, kolik na pomoc s uprchlickou krizí přispěje Česko dnes nebo v blízké době.

Světová banka (SB) chce jednat se svými členskými zeměmi o možných kompenzacích výdajů na dlouhodobou péči o uprchlíky zemím sousedícím se Sýrií. Uvedl to dnes poradce prezidenta SB Colin Bruce. Náklady pro země, jako je Jordánsko, Libanon a Turecko, mohou podle některých odhadů činit 1,1 až 1,4 procenta jejich hrubého domácího produktu (HDP).

Uprchlíci nesou deky a oblečení v dočasném registračním středisku v německé vesnici Schwarzenborn severovýchodně od Frankfurtu. Zhruba 350 lidí žije ve stanech. Po letních vedrech se výrazně ochladilo a prší. (Reuters)

Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM představují největší nebezpečí pro Česko podle občanů nadále islámský fundamentalismus a příliv uprchlíků.

Za riziko pro zemi většina obyvatel už stabilně považuje terorismus a mezinárodní organizovaný zločin.

Naopak pocit ohrožení politikou Ruska se snížil. Nejméně často se lidé cítí být ohroženi národnostními menšinami v zemi a politikou Číny.

Evropští lídři budou řešit také situaci v Sýrii. Podle předběžné verze závěrů dnešní schůzky, které mají HN k dispozici, se státy shodly, že největší podíl na smrti 250 000 lidí v občanské válce v Sýrii má režim prezidenta Bašára Asada a že nelze zajistit dlouhodobý mír pod jeho vedením.

"Potřebujeme projednat střednědobé a dlouhodobé úkoly: budoucnost dublinského procesu (azylový mechanismus EU), specifickou roli hotspotů, možný systém pohraniční a pobřežní stráže EU," napsal předseda Evropské rady Donald Tusk na Twitteru před summitem.

Slovensko má podle diplomatických zdrojů peníze do fondů pro pomoc s imigrační krizí přislíbit už dnes. Má jít navíc o vyšší částku, než byl jejich předpokládaný podíl.

Po srážce u ostrova Lesbos se pohřešuje osm lidí, zbylých 31 běženců se podařilo zachránit. K neštěstí došlo během záchranné operace asi 2,5 kilometru od Lesbu, přes který se většina uprchlíků snaží dostat z tureckého pobřeží do Řecka a pak dál do Evropské unie.

Podle některých informací se loď s migranty snažila hlídkovému člunu uniknout.

Německý Spolkový sněm schválil zákony, které mají zjednodušit a zrychlit azylové řízení. Mimo jiné znamenají, že občané Albánie, Kosova a Černé Hory přijdou o šanci získat v Německu azyl.

Balíček zákonů v pátek projedná Spolková rada (horní komora parlamentu), v níž zasedají zástupci německých zemí; také v tomto případě se očekává schválení nové právní úpravy. Zákony by měly začít platit na začátku listopadu.

Zhoršující se situace v Sýrii může vést k novému exodu uprchlíků z této země, varoval před dnešním jednáním prezidentů a premiérů Evropské unie předseda jejich schůzek Donald Tusk. Lídři EU si proto podle něj musí klást otázku, zda opatření, která přijímají ke zvládnutí nynější migrační vlny, budou také v takovém případě dostatečná. "Musíme skutečně začít s finanční pomocí v regionu," řekl Tusk.

Obavy z dalšího exodu Syřanů do Turecka vyvolala nynější ofenziva syrské armády s ruskou leteckou podporou v provinciích Homs a Idlíb. Prosakují také zprávy, že se armáda s pomocí íránských Revolučních gard chystá dobýt část Aleppa, kontrolovanou povstalci.

Maďarsko dokončilo plot na hranicích s Chorvatskem, který má bránit uprchlíkům ve vstupu do země. Oznámil to dnes tajemník maďarského premiéra Viktora Orbána. Plot už dříve Maďaři postavili na hranici se Srbskem.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn po svém návratu z Ankary do Bruselu svolali velvyslance osmadvacítky.

V Ankaře s tureckými politiky jednali do čtyř do rána o Akčním plánu Evropské komise, díky kterému by se mělo podařit alespoň částečně zastavit proud uprchlíků směřujících do Evropy.

Narychlo svolaná schůzka může značit úspěch ve vyjednáváních s Tureckem, které původně požadovalo za spolupráci s EU ohledně migrantů i vytvoření bezpečné zóny na jeho hranicích se Sýrií a bezvízový styk s EU.

Na tiskové konferenci před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu Tusk připomněl, že prioritami dnešní schůzky je posílení ochrany vnějších hranic unie, ale také skutečná a silnější podpora zemím v regionu, které nyní hostí miliony syrských uprchlíků.

"Česko dlouhodobě podporuje myšlenku vzniku pohraniční stráže, která by pomáhala při ostraze vnější schengenské hranice," uvedl před schůzkou evropských lídrů český premiér Bohuslav Sobotka.

Podle něj by mohla stráž spadat pod vedení agentury Frontex nebo nějaké jiné specializované agentury, kterou by podpořily jednotlivé členské země a která by byla také financována z evropského rozpočtu.

Sobotkův návrh odmítají například Slováci, kteří vnější hranici schengenského prostoru mají.

Souhlasí s tím, aby bylo možné požádat Frontex o posily, pokud některá země nebude ochranu hranice zvládat, ale odmítají stálé přenesení některých kompetencí na Frontex.

Mezi syrskými uprchlíky mířícími do Evropy mohou být nejen teroristé, ale také lidé, kteří spolupracovali s režimem a podíleli se na mučení odpůrců. Na základě svých zdrojů o tom informovala agentura AFP.

AFP píše, že ze zhruba 600 000 uprchlíků, kteří letos přes moře dorazili do Evropy, asi polovinu tvoří Syřané a mezi nimi je mnoho těch, kteří nepřišli z uprchlických táborů, ale přímo ze Sýrie a z oblastí kontrolovaných vládou.

Na hraničním přechodě Bratislava - Berg stojí už několik týdnů policejní auta s rozsvícenými majáky. Jde o preventivní opatření slovenské policie související s nelegální migrací.

Podle informací Denníku N ale tyto hlídky ještě žádného ilegálního imigranta nezadržely. Z Rakouska totiž na Slovensko žádní nepřicházejí.

Český premiér Bohuslav Sobotka přijel na místo.

Už tradičně se před začátkem summitu sešli zástupci Visegrádské skupiny, aby koordinovali své kroky.

Řecká pobřežní hlídka dnes nalezla v moři u ostrova Lesbos těla tří dětí a ženy. Jde o oběti středeční nehody člunu, který se potopil. Někteří pasažéři se zachránili.

Mezinárodní policejní organizace Interpol a Europol posilují společný boj proti zločineckým sítím, které pašují migranty do Evropy. Uvedla to v prohlášení ústředna Interpolu ve francouzském Lyonu, kde dnes začala dvoudenní konference reagující především na současnou migrační krizi v Evropě.

"Jako neutrální platforma 190 států má Interpol jedinečné postavení pro koordinaci mezinárodního boje proti sítím pašujícím lidi. A to nejen ve státech, kam tito lidé míří, ale současně v zemích jejich původu a v tranzitních státech," řekl generální tajemník Interpolu Jürgen Stock.

Zástupce ředitele Europolu pro operace v terénu Wil van Gemert řekl, že výjimečný nárůst počtu běženců, kteří se snaží dostat do Evropy, vyvolal bezprecedentní míru různé zločinnosti, například padělání dokladů a nelegální převody peněz. Složitá situace si podle něj vyžaduje odpovídající reakci.

Ministr vnitra Milan Chovanec dnes oznámil, že má česká vláda v pondělí na programu vyslání 50 policistů do Maďarska, kde by měli pomáhat střežit schengenskou hranici před migranty. Pokud návrh vládou projde, mohli by podle něj policisté odjet do konce října.

Dnes v Maďarsku začínají pomáhat dvě desítky českých vojáků.

Zatímco Česko zatím neví, kolik do evropských fondů pro pomoc uprchlíkům ve třetích zemí přispěje, Slovensko už má jasno.

Na potravinovou pomoc přispěje 300 tisíc eur a do Regionálního svěřeneckého fondu EU pro Sýrii až 3 miliony eur.

Předseda Evropské rady Donald Tusk i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom chtějí dnes slyšet jasná čísla od všech zemí. Český premiér Bohuslav Sobotka před schůzkou uvedl, že české ministerstvo zahraničí zatím propočítává, kolik by mohlo Česko na pomoc věnovat.

Italské námořnictvo oznámilo, že po čtyřech měsících vytáhlo 118 těl z potopené rybářské lodi, která ztroskotala letos v dubnu ve Středozemním moři.

Šlo o největší katastrofu současné uprchlické krize, při které zemřelo až 800 běženců. Těla byla vytažena z mořského dna kolem lodi, ale mnoho z nich ještě zůstalo uvěžněno pod jejím trupem.

Spolupráce s Tureckem má podle zemí Visegrádské skupiny prvořadý význam a zasluhuje zvláštní pozornost. Turecko je prý součástí řešení současné situace a EU musí být připravena se v tomto ohledu vypořádat s veškerými souvisejícími otázkami.

Největší pozornost V4 upínají na konkrétní solidární opatření k uspokojení potřeb uprchlíků v zařízeních v blízkosti jejich zemí původu. 

"Je zřejmé, že některé země v tomto okamžiku mají mnoho uprchlíků, a pokud by měly dát k dispozici také personální kapacity na ochranu vnější hranice, pak by to myslím nebylo to, co chápeme pod pojmem spravedlivé rozdělení nákladů," uvedla.

V situaci kolem migrace podle ní nyní vládne "neuspořádaný stav", a je proto třeba "více pořádku a řízení".

Ruská a turecká vojenská letadla se dostala od začátku října poblíž syrského vzdušného prostoru celkem třináckrát do nebezpečné blízkosti. Agentuře Interfax to řekl náměstek tureckého ministra zahraničí.

EU vyjednala prozatímní dohodu s Tureckem. Ankaře nabízí 3 miliardy eur pro boj s uprchlickou krizí a bezvízový styk. Turecko na oplátku zpřísní kontrolu hranic a bude respektovat readmisní dohody, tedy přijímat zpět uprchlíky, kteří do Evropy přišli přes jeho území. Ankara také zjednoduší podmínky pro to, aby se uprchlíci ze Sýrie snadněji integrovali do turecké společnosti, což by mělo snížit jejich motivaci pro odchod do Evropy. Deníku Financial Times to řekl informovaný zdroj.

Prezident Recep Tayyip Erdogan dal také jasně najevo, že chce, aby bylo Turecko na seznamu bezpečných zemí, tedy států, které EU shledává jako bezpečné a jehož obyvatelé nemají nárok na azyl.

Evropští lídři právě o vyjednaných podmínkách dohody s Tureckem jednají.

Dohodu s Tureckem dnes ale ještě evropští lídři neschválí, protože jim ji místopředseda Evropská komise Frans Timmermans předložil až těsně před summitem. Politici a odborníci jednotlivých zemí tak neměli čas ji detailně prostudovat. Očekává se ale, že dohodu "přivítají".

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó agentuře Reuters řekl, že Maďarsko své hranice s Chorvatskem před každodenním proudem tisícovek ilegálních migrantů neprodyšně uzavře, pokud se lídři EU neshodnou na zřízení společné operační skupiny, která by měla za úkol ochránit řecké pobřeží.

"Vyzval jsem Řecko a Evropskou radu, aby sestavily společnou evropskou sílu na ochranu vnější schengenské hranice," prohlásil Szijjártó. "Toto rozhodnutí bohužel nebylo učiněno. Pokud toto rozhodnutí nepadne na dnešním a zítřejším setkání Evropské rady, opravdu budeme muset začít vážně uvažovat o ochraně schengenské zóny na chorvatsko-maďarské hranici," řekl ministr.

Dnes večer jsme s Angelou Merkelovou mluvili o hledání společného řešení migrační krize. pic.twitter.com/uMMxJvEo0h

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 15. Říjen 2015

Krajně pravicoví Švédští demokraté chtějí na Blízkém východě zahájit kampaň odrazující migranty od cesty do skandinávské země. Mimo jiné argumentují tím, že ve skandinávské zemi je čeká zima a sníh, informovala agentura Reuters.

Protiimigrantská opoziční strana, která je třetí nejsilnější ve skandinávské zemi, dnes uvedla, že chce kampaň rozběhnout v médiích v Jordánsku, Libanonu a Turecku.

"Máme tu stanové tábory. Ve Švédsku je zima, chlad a sníh. Je tu nedostatek zdrojů jak pro naše obyvatele, tak pro ty, kteří sem přicházejí," argumentuje strana, která chce snížit příliv uprchlíků alespoň o 90 procent.

Dnešní on-line reportáž zaměřená na vývoj migrační krize končí, děkujeme za pozornost!