Kandidáti vládnoucí strany Nový Ázerbájdžán prezidenta Ilhama Alijeva obsadí po nedělních volbách většinu křesel v ázerbájdžánském parlamentu. Vyplývá to ze seznamu vítězů, který v pondělí nad ránem přečetl šéf ústřední volební komise. Téměř všechny zbylé mandáty připadnou řadě malých stran a "nezávislým" kandidátům, kteří jsou však také loajální vůči vládě.

Podle seznamu vítězů, který přečetl šéf volební komise Mazahir Panachov, získala vládnoucí strana nejméně 70 mandátů ve 125členném parlamentu. Sečteny už přitom byly hlasy ve všech 125 volebních obvodech, v nichž se do jednokomorového parlamentu volí na pět let většinovým systémem.

O vítězství Alijeva se nepochybovalo. Hlavní část opozice hlasování bojkotovala a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) kvůli nevyhovujícím podmínkám odřekla účast pozorovatelů. Svá místa v parlamentu si zachovali stávající předseda a místopředsedové sněmovny, jakož i první dáma země, Alijevova manželka Mehriban, a další příslušníci vládnoucí elity.

Opozice se rozhodla pro bojkot, protože vláda podle ní pokračuje v přiškrcování demokratických práv. Alijevovi odpůrci si stěžují na zastrašování, na nedostatečný přístup do sdělovacích prostředků a na drastické omezování předvolební kampaně. K hlasovacím urnám přišlo téměř 56 procent z přibližně 5,9 milionu oprávněných voličů.

"Nový Ázerbájdžán je jedinou stranou schopnou zaručit hospodářský rozvoj a stabilitu země," řekl agentuře AFP osmapadesátiletý učitel Alimusa Satarov. "Škrtla jsem všechna jména na hlasovacím lístku. Je to můj způsob, jak protestovat. Hlasovala bych pro opozici, ale ta volby bojkotovala," řekla AFP devětadvacetiletá prodavačka Aysel.

"Nejméně dvacet lidí je ve vězení jen za to, že pochybovali o vládní politice," uvedla o poměrech v zemi mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Podle organizace Human Rights Watch úřady zavírají politické odpůrce a novináře na základě falešných obvinění z držení zbraní či drog anebo daňových úniků.

Alijev v roce 2003 převzal moc z rukou svého otce, bývalého šéfa sovětské tajné policie KGB v republice a člena sovětského vedení Gejdara Alijeva. Rodinný klan tak řídí zemi téměř bez přerušení prakticky už od roku 1969. Zatímco ochránci lidských práv obviňují režim v Baku z oklešťování svobod a umlčování kritiků, v zemi oplývající ropou a plynem působí největší západní ropné společnosti včetně BP, ExxonMobilu či Chevronu.

Česká vláda usiluje o prohloubení vztahů se surovinově bohatým Ázerbájdžánem jako o alternativě za ruský trh, postižený sankcemi Evropské unie za angažmá Moskvy v ukrajinském konfliktu. "Každý třetí litr pohonných hmot v českých pumpách je vyroben z ropy, která je importována z Ázerbájdžánu," tvrdí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Velkým obhájcem hospodářské spolupráce s režimem v Baku je i prezident Miloš Zeman, který Baku navštívil letos v září. Ředitel Třineckých železáren připsal prezidentu Zemanovi zásluhu na získání kontraktu na výstavbu trati v Ázerbájdžánu za 15 miliard korun.

Související