Za sobecké v úterý označil předseda švédské vlády Stefan Löfven chování vlád některých zemí východní části Evropské unie během migrační krize. Premiér skandinávské země v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times (FT) také uvedl, že jejich přístup k migrantům není v souladu s evropskými hodnotami humanity.
"Chápu, když řeknete, že tahle krize je problém. Ale abyste řekli 'není to můj problém, nemůžeme přijmout muslimy', ne, to není podle mě součást našich evropských hodnot a tomuhle přístupu zkrátka nerozumím," uvedl Löfven.
Ministři vnitra EU v září v Bruselu většinou hlasů schválili rozhodnutí přerozdělit uprchlíky z Itálie a Řecka mezi jednotlivé členské země. Proti kvótám hlasovaly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo. Někteří politici členských zemí východní části EU také vyjádřili nechuť přijímat muslimské uprchlíky a útočiště nabídli přednostně křesťanům.
"Evropská unie se musí s touto krizí vyrovnat společně. Jedna, dvě či tři země to nemohou udělat samy," uvedl dále sociálnědemokratický premiér.
Švédsko patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce běženců. O azyl v zemi s 9,6 milionu obyvatel letos požádalo zatím přes 95 000 lidí, což už výrazně přesáhlo zatím nejvyšší počet 84 000 žádostí podaných v roce 1992 uprchlíky ze zemí bývalé Jugoslávie. Imigrační úřady odhadují, že do konce tohoto roku do země přijde asi 190 000 migrantů.
Löfven v rozhovoru s FT také přiznal, že současná uprchlická vlna představuje obrovskou zátěž pro švédský sociální systém i zatěžkávací zkoušku švédské tolerance. "Švédové jsou obecně tolerantní, ale je třeba se mít na pozoru, neboť společnost může začít pociťovat tlak, pokud například školy už nebudou fungovat tak dobře jako dříve," uvedl. Odsoudil také žhářské útoky, které postihly v uplynulých týdnech několik ubytoven pro žadatele o azyl na různých místech Švédska.
