Od 1. ledna 2016 nabývá účinnosti poměrně rozsáhlá novela českých účetních předpisů. Ta je primárně vyvolána přenesením nové evropské účetní směrnice, nicméně obsahuje i další změny. Mezi nimi i návrat jednoduchého účetnictví.

Jednoduché účetnictví bylo pevnou součástí českých předpisů až do konce roku 2003. Do této doby jsme pod pojmem účetnictví rozeznávali dvě soustavy − jednoduché účetnictví a účetnictví podvojné. To jednoduché bylo určeno převážně pro drobné podnikatele − fyzické osoby a některé další malé, zejména neziskové subjekty.

Od roku 2004 bylo jednoduché účetnictví z regulace vypuštěno a pro drobné podnikatele bylo nahrazeno takzvanou daňovou evidencí, která je založena na podobných principech. Zcela ale jednoduché účetnictví nezmizelo, bylo jen odstrčeno tak trochu "do stínu", neboť dočasnou výjimkou jej mohly dále vést malé neziskové subjekty. A jak už tomu tak u nás chodí, z dočasné výjimky se postupně stala trvalá. Tato skutečnost je proto i podstatou rozebírané změny od roku 2016. Slovy důvodové zprávy "byl přijat konsenzus o znovuzavedení a o legalizaci jednoduchého účetnictví".

A jak se vlastně liší jednoduché účetnictví od "klasického" podvojného účetnictví? Zatímco podvojné účetnictví je založeno na tom, že výkonnost podniku měříme porovnáním výnosů a nákladů, jež navíc na základě akruálního principu přísně přiřazujeme do období, kterého se týkají (bez ohledu na to, kdy budou placeny), v jednoduchém účetnictví je "výkonnost" subjektu měřena porovnáním až skutečných (peněžních) příjmů a výdajů. Zisk či ztrátu tedy v jednoduchém účetnictví nevykazujeme, měříme přebytek příjmů nad výdaji. Obdobně jako to dělají drobní podnikatelé v daňové evidenci, na základě které počítají svůj základ daně z příjmů.

Daňová evidence ale zrušena nebude. Drobní podnikatelé ji nadále povedou, pokud neuplatňují paušální výdaje. Jednoduché účetnictví bude určeno pouze pro malé neziskové subjekty. Například spolky, odborové organizace, církve a další, které splňují zákonem definovaná kritéria. Zejména to, že jejich roční příjmy ani majetek nepřesahují tři miliony korun a nejsou plátci DPH.

Aby vedle sebe existovaly dvě evidence založené na podobných principech ale nemá smysl. Dává logiku, aby do budoucna existovalo pouze jednoduché účetnictví, které je podpořeno výhodou obecné účetní regulace, jejíž pravidla jsou stanovena od 1. ledna 2016 zcela novou prováděcí vyhláškou ministerstva financí. Proto doufám, že v budoucnosti do režimu jednoduchého účetnictví přejde i daňová evidence. A to aniž by to jakkoliv změnilo daňový režim subjektů, kterých se to týká.